DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

A čerpám z toho dodnes

20.07.2019 19:29 I Dosoudil Václav

Neuvěřitelných padesát let. Můj život s rádiem je dokonce ještě starší. Půlstoleté výročí se týká vyvrcholení projektu Apollo, prvním přistáním na Měsíce v červenci 1969. Hodně se mi to tehdy prolínalo, byl jsem pravidelným posluchačem Hlasu Ameriky, vůbec první stanice, vysílající česky a slovensky, kterou jsem zachytil a odstaroval tak svůj DXing. VoA mne mimo jiné přivedl k zájmu o kosmické lety a Apollo mne zase utvrdilo v prospěšnosti a přinosu tohoto vysílání.

3_453_1563643796_nasacom2.jpg

Bylo to pět let před vznikem DX klubu. Formace tohoto snu probíhala pozvolna s mnoha odbočeními. Rádio přinášelo jak potřebné svobodné informace, tak u nás tehdy víceméně odepíranou pop music a vytýčený let na Měsíc působil rovněž jako magnet. Jak to vlastně začínalo? Se svým spolužákem na průmyslovce v České Třebové a úhlavním přítelem Jirkou Tieftrunkem jsme spřádali různé mladické představy. Jednou běžel Jirka po internátní chodbě a křičel: Venco, Venco, už je to tady, došlo to! Držel v rukou velkou žlutou obálku, zásilku z Hlasu Ameriky, která došla na mou přechodnou adresu. Vyžádal jsem si ji na notoricky známé adrese Box 777, Washington DC, USA a obsahovala nabízený  plakát na křídovém papíru, zobrazující všechny stěžejní informace o projektu Apollo s barevnými kresbami. Něco tehdy tak atraktivního a nevídaného obdivovali i největší ignoranti. Především náčrty fází letu se mi vryly do paměti proto, že později vše probíhalo přesně tak a navíc s nečekaným riskantním urychlením. Největší část plakátu s výjevem přistání lunárního modulu na povrchu Měsíce s vycházkou astronautů visela na zdi mého pokoje asi deset let.

Události kolem přistání Apolla 11 se mi prolínaly s normálními životními starostmi. Byly prázdniny mezi třetím a závěrečným čtvrtým ročníkem, internát pro nás už neměl kapacitu a hledali jsme si podnájem. Nebylo to snadné, nakonec jsme privát našli, ale pronajímatelé si vymínili, že potřebují na zimu zásobu dřeva k topení, kterou si opatří naším významným přičiněním při vykácení suchých stromů v nedalekém lese. Netuše, že se jedná o docela vzrostlé a těžké velikány, přislíbili jsme přiložit ruku k dílu a termín příjezdu byl určen právě v den startu jedenáctky 16. července 1969. Byl jsem jak na jehlách, proč to muselo vyjít zrovna v tyto dny, na které léta čekám? Soustředěně jsem po poledni prožíval start z Cape Canaveral v čase ne zrovna příznivém pro příjem z Ameriky na KV, nicméně síť relay vysílačů VoA byla tak dokonalá, že to nebyl problém. Stačilo použít kmitočty z  marockého Tangeru nebo britské vysílače. Po úspěšném startu jsem hned mazal na nádraží. Zatímco můj rychlík uháněl ke Třebové, loď Apollo už opustila oběžnou dráhu Země a směřovala k Měsíci. Následující dva dny v lese vyzněly ve znamení tvrdé práce, která zanechávala četné mozoly. V letním vedru jsme se spolužáky zažívali poznání tvrdé práce, abychom si také uvědomili, o co lehčí je sedět ve školních lavicích. Neustále jsem podněcoval své kolegy, abychom dělali až pozdě do večera a neprotahovali to. Už jsem se viděl, jak v sobotu večer spěchám posledním rychlíkem zase k domovu, neboť už na nedělní večer bylo plánováno přistání. Oháněl jsem se sekyrou a tlačil na pilu, v myšlenkách ovšem jedině na Měsíci nebo aspoň u rádia. Podařilo se a v neděli ráno jsem sice jen těžce vstával s bolestmi po celém těle, která se teprve náležitě rozložila. Jenže nadšení bylo silnější a mladý organismus unesl všechno.

Večer už jsem byl přilepený u čtyřelektronkového superhetu Klasic ve stejném zaujetí jako před necelým rokem, kdy mne k tomu donutila ruská okupace. Dnes to znělo v duchu napjatého očekávání. Střídal jsem anglické a české vysílání VoA, při soumraku už pohodově přímo z Ameriky z vysílačů v Greenville a Bethany a hltal nejnovější informace. Zvláště okouzlujícím dojmem působila hlasová komunikace mezi Houstonem a Eaglem v pozadí zpráv a komentovaných přenosů. Nejprve se všechno soustředilo na kritický bod přistání. Když se povedlo, následoval gejzír ohromné radosti, aniž bychom ještě tušili, o jak nepředstavitelný výkon brilantní improvizace Niela Armstronga v ručním řízení se jednalo. A hned se vše přeneslo na zkoušku trpělivosti, kdy astronauti měli podle letového plánu strávil nejbliší hodiny ve spánku. Kdo by ale tehdy spal? Ani já ne. Ulehl jsem jen tak na gauč a ne sám, společnicí mi byla Dolly, totiž takto nazvaný nedávno pořízený tranzistorový přijímač TESLA, to byla vymoženost! S nastaveným uchem u malého repráku jsem průběžně ždímal všechny nejnovější infomace v češtině, angličtině a ruštině. Přislíben byl přímý TV přenos, ale dostane se až k nám? Tehdy naše televize v noci ani nevysílala.

Jak se to nakonec podařilo, o tom se po letech začaly psát legendy  https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/zb1.htm  Vzpomínám si, že jsem pociťoval i cosi jako strach, aby při tom zázraku vydržel televizor. Měli jsme tehdy doma jedenáct let starý ruský elektronkový přistroj Rekord, který byl tak poruchový, že TV opravář k nám chodil jako domů, asi jako pošťák, každou chvíli. Už to bývalo tak nacvičené, že jsem mu předem sundal zadní kryt a se zájmem sledoval jeho počínání, abych se něčemu přiučil. Odbočuji, ale neodpustím si kuriozitu, že k pájení používali tehdy ještě často někteří servismani klasické "kulmy", pistolky byly novinkou a každý jim nevěřil (dnes naopak vidím, jak kde kdo raději sáhne po pistolce, namísto regulovatelné pájecí stanice). Vlastní TV přenos byl jednak výtečně komentovaný, protože jako za odborníky i přizvali takové kapacity jako Dr. Mrázek nebo Antonín Vítek z klubu SPACE (SPolečnosti prAcovníků v astronautiCE). Vesměs se jednalo o velmi sympatické lidi, zanícené pro věc a poslouchat jejich řeč, stupňovalo zájem a způsobovalo radost. Výstižněji a obšírněji o tomto píše Jan Kolář  https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2873177-jan-kolar-pred-50-lety-jsem-komentoval-pristani-na-mesici-udalost-kterou-nic-neprekona  . Tam je potvrzeno, že hledání zdrojů bylo jak pro odborníky, tak pro nás, atomizované zájemce, dost podobné. Americké velvyslanectví v Praze, Hlas Ameriky, jen se to tenkrát nesmělo říkat. Jan Kolář píše o ztrácejících se krátkých vlnách, což osloví každého DX praktika, ale především to potvrzuje, že každý hlubší zájem o velké věci předpokládá pernou práci, výuku a nezbytný cvik. Nic není snadné, jak by se zdálo a z nebe nakonec spadne až kabina Apolla při závěrečném přistávání na vodu. Kolegové, smím-li je tak nazvat, z klubu SPACE tehdy také aktivně publikovali odborné články ve výtečném časopise Letectví + Kosmonautika, ten jsme kupovali na stáncích, na nové číslo jsme se už netrpělivě klepali a obsah hltali. Neumím si plně představit, nakolik se mladší současníci dokáží vcitit do informační vyprahlosti oné doby. Zatímco dnes jsme naprosto beznadějně zahlceni informačním hurikánem Internetu a lámeme si hlavu, jak to filtrovat, tenkrát byla jakákoliv malá zpráva z tisku, rozhlasu či TV vyhledávanou vzácností. Podobně srovnání kvality obrazu z tehdejších malých oblých obrazovek, které asi zářily víc tepla, než světla s dnešním barevným HD, to jsou jiné světy. Za technický boom se americký kosmický projekt zasadil podstatnou rolí, už v nejbližších letech následoval raketový vývoj výpočetní techniky, objevily se první teflonové pánve, pro nás amatéry třeba SSTV. Ale zpět k legendárnímu TV přenosu. Mnoho lidí, včetně těch, kteří se moc nezajímali, událost doslova vytáhla z postele, my nadšenci jsme nespali rádi. TV přenos z měsíční vycházky skončil nad ránem a mně zaplavil nepopsatelný pocit obrovské satisfakce a radosti. Po celočním bdění, kolegové potvrdí, ráno převládne pocit chladu a tak jsem si oblékl školní sako, na jehož klopě jsem tenkrát nosíval odznak s hvězdnatou vlajkou a hrdě jsem vykročil do ulic. Ve stánku PNS jsem si koupil všechny noviny, co tenkrát vycházely - Rudé Právo, Mladou frontu, Práci, Rovnost, Zemědělské noviny a myslím i Československý sport. Všechny na první stránce oznamovaly: Člověk přistál na Měsíci. Na ty chvíle jsem nikdy nedokázal zapomenout a dodnes považuji za veliké štěstí, že jsem v té době žil a lety na Měsíc mohl sledovat. Abych odlehčil emotivní tón těchto vzpomínek (kterému se tentokrát nijak nebráním), poznamenám, že dodnes s oblibou parafrázuji památný Armstrongův výrok. Když se mi výjimečně něco podaří, komentuji to slovy, že to byl malý krok pro lidstvo, ale velký skok pro mne.

Plynoucí čas soustavně zanáší prachem události marné i podstatné, tragédie i vítězství. Následující lety, včetně vyčnívajícího Apolla 13, jsem sledoval s nemenším zájmem, ale projekt už byl chtěj nechtěj za svým zenitem. Obtížnější to bylo od října 1970 do září 1972, kdy jsem nechtěj musel odsloužit dva roky vojny, ale i tehdy jsem si většinou poradil, rádio propašoval, nebo se k němu jinak dostal. To představovalo podstatné spojení se světem. Následovaly skoro dvě desetiletí dusivého temna a teprve po roce 1989 jsme se začali dozvídat podrobnosti, tehdy odpírané. Svět je ovšem taky nevděčný a nespravedlivý. Myslím v osmdesátých letech byla natočena filmová fantasmagorie o americkém letu na Mars, pojednávající o tom, jak se vše nepovedlo a jak bylo přistání fingováno v ateliéru. Nepochopím, jaké zástupy lidí ještě dnes nepoučitelně podléhají bulvární zmatečnosti a pískotu krysaře v dnešní verzi bulvárních konspiračních teorií a nechají se vést do myšlenkové žumpy. Zřejmě, že myšlení bolí. Je mi jich líto, jsou to lidé nešťastní.

Ve svém archivu dosud uchovávám četné písemnosti, výstřižky a obrázky z různých zdrojů. K nim patří také vinilová deska Kosmonautika v archivech lovců zvuku. Obsah sestavil Dr. Jiří Mrázek z nahrávek Marcela Ternuse. Tématická část Průzkum Měsíce lidmi je věnována památným nahrávkách z projektu Apollo. Každopádně zajímavé pro nás jsou na tomto nosiči také další zvukové ukázky z prvních družic, ať už napřímo, anebo z rozhlasu. Příjem družicových vysílačů na horním konci krátkých vln byl z dnešního pohledu hračkou. Ani nevím, kolik takových unikátních záznamů je k dispozici někde v hlubiných Internetu, ale zmíněná LP deska je už zase i svědkem tehdejší záznamové techniky, která prochází současnou renezancí coby retro. S Marcelem jsem se setkal jedinkrát a krátce v pasáži Alfa na Václavském náměstí v Praze, poté, co kontakt zprostředkoval Mrázek. Předal mi návod na rámovou anténu. Byl DXerem dávno před námi. Plachý, ale milý člověk, kterému také šlapala na paty tehdejší politická policie, protože jeho fonoamatérská zánícenost připadala mocným jako podezřelá a nebezpečná.

Nelze v této souvislosti nezmínit také tehdejší zpravodajskou legendu Karla Pacnera. Jeho vzpomínky na to, jak se dostal do Ameriky jako reportér z letu Apolla 11 a co tam zažil, jsou dodnes strhujícím čtením. Popsal to střízlivě, věcně i odborně v několika svých knihách. Zajímal se natolik, že se stal respektovaným odborníkem kosmického programu a publikuje dodnes.

Tolik o době elektronkové a tužkové, pro mladé je to asi pravěk, pro nás pamětníky věčný zdroj inspirace. A čerpám z ní dodnes. Houstone, máme problém. Chybí nám dnes Apollo.

A ještě odkazy na některé zdařilé aktuální články a úvahy k výročí:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/apollo-den-kdy-svet-ziral-na-mesic-dlr-/p_veda.aspx?c=A190718_202716_p_veda_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-go-apollo-go-df2-/p_doupe.aspx?c=A190716_145315_p_doupe_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-prisli-v-miru-jmenem-celeho-lidstva-f8g-/p_doupe.aspx?c=A190718_213101_p_doupe_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/apollo-zacalo-to-pred-padesati-lety-d6d-/p_veda.aspx?c=A190716_151135_p_veda_wag

 

Použitý obrázek je ze zdroje:  http://www.rfcafe.com

 

 

 

Zdroj: VD

Hodnotilo 0 uživatelů

Články Počet přečtení: 2338

Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřovat názor CSDXC, jeho výboru ani členů. Tyto články jsou na webu svobodně publikovány, není do nich stylisticky ani gramaticky zasahováno. Články v blogu musí respektovat zákony České a Slovenské republiky, musí dodržovat všeobecné zásady slušného chování a vyjadřování, být svým tématem zaměřeny na rádio a vše s ním související. CSDXC si vyhrazuje právo na smazání příspěvků, které výše uvedené nerespektují.

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 6 krát deset =

Vyhledávání

Kalendář Vysílače 2020

Exkluzivní kalendář Vysílače 2020 můžete objednávat v našem e-shopu.

Kalendář Vysílače 2020

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

DX Forum

Klubový SDR >>> Po letech konečně mohu ovládat antény. Sice antény ještě nejsou "dodělané" a je na nich dost práce, ...
04.12.2019 20:47
Klubový SDR >>> Ovládání jde i z mobilu na stejné adrse. V příloze jsou snímky ploch z mobilu. Nemusí se nic instalo ...
03.12.2019 13:14
Klubový SDR >>> Tak snad je to vše, co jsem požadoval po přepínači, zatím jsem spokojen. Uvidím, co tomu řekne DXCZ ...
03.12.2019 13:01

Poslední komentáře

DAB+ - 12D - Olomóc-Radikov - spuštěné >>> seš prostě dobrej, hele :-D ...
20.11.2019
RX-SDR-MALACHIT-DSP - mini-tranďák s SDR displejem ! >>> Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřova ...
18.11.2019
DAB+ - 12D - Olomóc-Radikov - spuštěné >>> Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřova ...
18.11.2019
DAB+ - 12D - Olomóc-Radikov - spuštěné >>> No fuj, tady to vypadá... to se má ta organizace čím chlubit, jeden i druhý.  Asi ...
17.11.2019
Dlouhá noc >>> Dobrý den, k Vašemu článku "Dlouhá noc", který teď čtu a který mě zaujal, musím také ...
17.11.2019

Bazar

AOR AR8200 Mark 3 - kompletní balení, nepoškozený, (PRODÁM: Přijímače) Prodám vynikající širokopásmový přenosný přijímač s rozsahem 100 kHz až 3000 MHz(bez mezer).Vybavený ... Detail inzerátu
MiniWhip (PRODÁM: Antény) Predám z pozostalosti nepoužitú anténu typu MiniWhip s vhodnou výhybkou. Len spolu. Cena 750 Kč (30E ... Detail inzerátu
koupím ústřednu Tesla DR rozhlasu (KOUPÍM: Ostatní) Koupím ústřednu -  zesilovač rozhlasu po drátě Tesla. Jedná se o cca 2m vysoký stojan osazený elektr ... Detail inzerátu
FM antény Supersonic (PRODÁM: Antény) Ponúkam 7 prvkové rozhlasové FM antény Supersonic vhodné pre DX príjem v pásme 87,5 - 108 MHz. Zisk ... Detail inzerátu
R-311 (KOUPÍM: Přijímače) Koupím přijímač R-311(P-311) ... Detail inzerátu
Prodam Krot (PRODÁM: Přijímače) Prodam Krot plius  orginal  zdroicena  600e  plius kurjierhttp://oldradio.cqham.ru/prof/krot.htmlr-2 ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím