DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Drátová anténa s koaxiálním kabelem

14.04.2019 18:16 I Kaplan Jiří

Kolega Luděk Košek  upozornil v klubové konferenci na článek od Dirka Rijmenatse o konstrukci drátové antény se svodem z koaxiálního kabelu.

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG

Článek byl zveřejněn na autorově webu http://users.telenet.be/d.rijmenants/en/swl.htm.  Článek je sice názorný včetně podrobných obrázků,  ale s konstrukcí těchto antén jsem také pokusničil a proto si dovolím upozornit na  možné  problémy. Tím nechci popisovanou konstrukci kritizovat, následující řádky prosím berte spíš jako náměty  k diskusi a  experimentům.

3_431_1555434061_antennasystem1.PNG
Původní zapojení

Na prvním obrázku je původní zapojení. Prvním nedostatkem je způsob vinutí anténního transformátoru, který obsahuje dvě samostatná vinutí primáru a sekundáru, spojená na společnou zemnicí svorku. Pokud chceme dosáhnout co největší širokopásmovosti a nevadí galvanické propojení koaxiálního svodu s anténou a jejím uzemněním, je vhodnější zapojit kabel na odbočku primárního vinutí jako autotransformátor, podle následujícího upraveného obrázku:

3_431_1555433913_antennasystem1a.PNG
Upravené zapojení s autotransformátorem

Celý svod je spojený se zemnicí tyčí pod anténou. Potom ale není vhodné   použít  červeně zaškrtnutou zemnicí svorku - ať už pro přídavné uzemnění  přijímače, nebo pro spojení s jiným zemnicím bodem.Vznikla by zemní smyčka, což může zvýšit úroveň rušivých signálů.

Pokud trváme na galvanickém oddělení svodu od anténního obvodu, samostatné sekundární vinutí zůstane oddělené od primárního a uzemní se na jiném vhodném místě. Musíme se smířit s možností zhoršení přenosových vlastností transformátoru na vysokých kmitočtech, výhodou může být menší přenos místního rušení a šumů.

 

3_431_1555434229_antennasystem1b.PNG
Upravené zapojení s transformátorem

Dalším nedostatkem původního zapojení je zmíněná možnost vzniku tzv. zemní smyčky. Názorně je to vidět na dalším upraveném obrázku:

 

3_431_1555434735_antennasystem2b.PNG
Zemní smyčka

Smyčka uzavřená přes koaxiální svod, dvojí uzemnění a zem může sama fungovat jako anténa pro místní rušivé signály. Tuto smyčku je nutné přerušit. Možnosti jsou opět dvě. Buď ponecháme galvanické spojení svodu s anténou a uzemnění, potom použijeme opět antenní autotransformátor a pouze jedno uzemnění podle následujícího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG
Upravené zapojení s jedním zemněním

Nebo ponecháme uzemnění podle původního návrhu, ale potom použijeme antenní transformátor s galvanicky oddělenými samostatnými vinutími podle dalšího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434512_antennasystem2a.PNG
Upravené zapojení s dvojím zemněním

Variantu vinutí a uzemnění si proto zvolíme podle preferovaných vlastností. Použitím samostatného primárního a sekundárního  vinutí v kombinaci s galvanickým propojením zemí obou vinutí s jistotou pouze sloučíme možné  nevýhody obou zapojení. Nic ovšem nebrání experimentům  s různými způsoby vazby a zapojení jednotlivých prvků. Teorie je jedna věc a praktické výsledky v daných podmínkách druhá.

V druhé variantě je zakreslen i oddělovací transformátor mezi koncem svodu a přijímačem. Ten je podle mého názoru vhodný právě u přenosných "worldreceverů" kde ochrana anténního vstupu proti statické elektřině a přepětí může být podceněna. Známý je tím například přijímač Tecsun PL660 (údajně především ze začátku výroby). Proto u něj oddělovací transformátorek používám také.

A na závěr bych ještě upozornil na použití v článku zmíněných měděných zemnicích tyčí. V našich podmínkách se na hromosvodové zemniče i další druhy zemničů používá výhradně pozinkovaná ocel. Pokud by došlo k vzájemnému vodivému  propojení zemnicího systému z mědi s běžným zemněním z pozinkované oceli, vznikne galvanický článek a protékající proud bude mít za následek destrukci především  zemnicího systému tvořícího záporný pól tohoto článku. Je to prakticky obdoba vybití klasického monočlánku spojeného s proděravěním zinkového kalíšku. V našich podmínkách je proto určitě lepší použít pro zemniče prvky z pozinkované oceli.

Hodnotilo 0 uživatelů

Technika Počet přečtení: 2173

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 2 krát deset =

Vložil: Bobek Martin

Já bych ještě doplnil, že i když my to řešíme opravdu odpovědně (kondenzátory v situaci dva - jak ji označil Jirka a olověné destičky, či silné pocínování a držení spoje v suchu v situaci 1), tak profíci to mnohdy vůbec neřešili. Vysílače jako takové se někdy zemnily na měděné plechové desky a přitom byly přímo propojené na anténní nebo síťový zemnící systém FeZn (příkladem je Mělník). Galvanický článek v zemi tu nikdo neřešil.  Ve starých Liblicích byla také kombinace dvou materiálů. Zemnící sítě - pavučiny velikého množství tenkých Cu 4mm2 vodičů okolo a mezi věžemi byly později "opraveny" FeZn sítí... severní věž navíc později dostala nové uzemnění - byla položena na dně blízkého rybníka - a to byl také pozink.  Někdy byla kombinace materiálů bronz a FeZn. Životnost uzemnění může být v desítkách let. FeZn uzemnění třeba na vysílači Jihlava - z pásku 20x2 (dnes se používá 30x4) bylo v dobré kondici i po šedesáti letech. V Liblicích prý byl okolo jižní věže původní Cu systém v hodně žalostném stavu v roce 1984 při záskoku za Mělník - to je cca 50 let od jejich výstavby. Na to jak byly Cu vodiče tenké a bez ochranné plastové izolace, je to hodně dobré.

25.05.2019
Vložil: Kaplan Jiří

Zdravím

Myslím že je třeba rozlišit dvě odlišné situace:

1)Koroze na přímém styku vodičů ze dvou různých kovů. Tomu může zabránit zmíněný olověný plátek, ze stejného důvodu se ve ztížených podmínkách v rozvaděčích používá při přechodu měď/hliník cupalový plech.

2)Vznik galvanického článku. Pokud bude v zemi (jako elektrolytu) měděná a zinková nebo ocelová elektroda (a obecně jakékoli dvě elektrody z různých kovů), vznikne galvanický článek a pokud budou elektrody vodivě propojené, protékajíci proud generovaný vzniklým článkem zemnicí systémy časem rozloží. Jedinou obranou je zmíněné gavanické oddělení kondenzátory.

22.05.2019
Vložil: Bobek Martin

To Jaroslav Kovář:

já to na své dálkově ovládané přijímací stanici, kde mám velké antény (stožáry) a po celém pozemku rozsáhlé zemní sítě řeším následovně:

- u každého anténního stanoviště je je "hlubinné" FeZn uzemnění - u každé antény několik dvoumetrových zemnících tyčí a asi 5 FeZn radiálů a pospojení k dalším stanovištím. Zahuštěné je to potom měděnými radiály - ale jsou v plastové izolaci. Těchto radiálů je u každé antény veliké množství a jsou jenom tak trochu pod drnem - má to efekt spíše kapacitní - vůči vertikálním zářičům a vlastně i vůči zemi.... dále je kabelem CYKYLO 3x4 objetý celý pozemek dokola a z rohů pak radiály do středu mezi anténami.... je to hodně stovek metrů vodičů... Cu síť je opět mezi jednotlivými stanovišti a i středem antén pospojována. Styk mezi Cu a FeZn je ve třech místech  - přes baterii svitkových kondenzátorů... klidně i několik desítek ks - (aby to bylo naprosto bezindukční) - různých kapacit - 680 nF, 470 nF, 220 nF, 100 nF, 22 nF atd... stejnosměrné proudy (el. článek Cu a FeZn) přes ten styk neprojdou, střídavé VF proudy projdou bez problému. 

Přijímací technika (venkovní rack skříň, ve které je veškerá SDR a výpočetní technika) má pak své vlastní FeZn uzemnění - dvě dvoumetrové zemnící tyče a jeden několk metrů dlouhý radiál.... toto "napájecí" uzemnění je galvanicky oddělené od anténního uzemnění (oddělovací VF trafa a FTP kroucená dvojlinka jako napaječ místo koaxu)....  Uzemnění Racku je oddělené od PEN (PE) sítě...  mám to zapojené jako TT síť - ze sítě se bere jenom L a N........PE mám tedy svoje vlastní.....  nestahuji si k sobě tak rušivé proudy, které jsou v PE sítě..... při tomto zapojení je samozřejmě nutný proudový chránič + další bezpečnostní opatření a samozřejmě by to měl zapojovat elektrikář. 

ještě - pokud chci napojit Cu vodič na FeZn, tak ten Cu - v místě svorky prostě pořádně pocínuji...(olovnatým cínem:-)).... dále je nutné to napojit v plastové krabici, aby spoj byl v suchu - určitě ne ve vlhké zemi.... dále je možné spoj zapatlat gumoasfaltem....pak ten článek v místě styku nevzniká....

06.05.2019
Vložil: Kovář Jaroslav

Jen malá poznámka: pro zamezení vzniku galvanického článku na přechodech pozink x měď zemnicích soustav, vkládají hromosvodáři olověný plátek. Pro elektrostatické výboje je to určitě vhodné řešení. Blesku nějaký přechodový odpor na spoji pozimk - olovo -měď nevadí. Pro účely svodu vf proudů asi nic moc. Máte s tím někdo zkušenost ?

05.05.2019

Vyhledávání

Kalendář Vysílače 2020

Přátelé a příznivci dálkového příjmu, klub letos opět chystá vydání kalendáře Vysílače 2020. Postupně se nám schází fotky, stále je ale ještě dost prostoru i na tu vaši. Pokud máte nějaký pěkný snímek, který by byl vhodný do kalendáře, neváhejte a pošlete jej na adresu kalendar@dx.cz. Autoři vybraných fotografií získají výtisk kalendáře zdarma. Fotografie by měla být na výšku a v dostatečné tiskové kvalitě. Tato výzva platí i pro nečleny klubu.

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

DX Forum

Starší nahrávky Rádia čas >>> Zdravím má tu někdo starší nahrávky rádia čas ? do roku 2010 :) muže být i orion chci si zavzpomínat ...
11.07.2019 23:13
Jaké nové přenosné rádio? Tecsun, Sangean...? >>> Používám ICF.SW7600GR jako cestovní rádio už asi 25 let. Problém byl s potenciometrem rozladění BFO, ...
04.06.2019 07:33
Jaké nové přenosné rádio? Tecsun, Sangean...? >>> Dostal jsem starý přijímač SONY ICF-SW7600. Paní, která jej zdědila, s ním mířila do sběrného dvora. ...
03.06.2019 15:14

Poslední komentáře

S digitálním rádiem na jednom z nejvyšších vrcholů Jizerských hor >>> Na Jizeru se dá dostat i schůdnější cestou a to dojet autobusem až na Smědavu a pak u ...
14.07.2019
S radiem na pouť do Santiaga de Compostela >>> Tento pěkný článek svědčí, že jakkoliv zaměřenou cestu lze při správné míře nadšení s ...
14.07.2019
S digitálním rádiem na jednom z nejvyšších vrcholů Jizerských hor >>> Další příspěvky určitě budou, chce to jen čas. Není ho tolik, kolik by si člověk před ...
12.07.2019
S digitálním rádiem na jednom z nejvyšších vrcholů Jizerských hor >>> Návrat do epicentra aktivit z pravěku našeho klubu (sedmdesátá a osmdesátá léta). Ten ...
11.07.2019
Dálkový příjem digitálního rádia ve třech tisících metrech je mimořádným zážitkem >>> V minulých dvou letech jsem testoval příjem DAB+ v Korutanech a na Dachsteinu s velmi ...
25.06.2019

Bazar

Prodám přijímač Icom IC-R75 (PRODÁM: Přijímače) Prodám komunikační přijímač Icom IC-R75, jedná se o poslední verzi s vylepšeným synchro AM detektore ... Detail inzerátu
Windom FD4 (PRODÁM: Antény) Prodám velice dobrou drátovou KV anténu pro pásma 80-40-20-10 m Windom FD4 s originál balunem1:6 Eco ... Detail inzerátu
ICOM IC-R8500 (PRODÁM: Přijímače) Prodám špičkový komunikační přijímač ICOM IC-R8500 Základní parametry: Stolní KV a VKV komunikační p ... Detail inzerátu
Nabídka pro radioamatéry (PRODÁM: Příslušenství)   Nabízím nové vysokonapěťové keramické kondenzátory ruské a německé výroby, elektronky např. PL 50 ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím