DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

A čerpám z toho dodnes

20.07.2019 19:29 I Dosoudil Václav

Neuvěřitelných padesát let. Můj život s rádiem je dokonce ještě starší. Půlstoleté výročí se týká vyvrcholení projektu Apollo, prvním přistáním na Měsíce v červenci 1969. Hodně se mi to tehdy prolínalo, byl jsem pravidelným posluchačem Hlasu Ameriky, vůbec první stanice, vysílající česky a slovensky, kterou jsem zachytil a odstaroval tak svůj DXing. VoA mne mimo jiné přivedl k zájmu o kosmické lety a Apollo mne zase utvrdilo v prospěšnosti a přinosu tohoto vysílání.

3_453_1563643796_nasacom2.jpg

Bylo to pět let před vznikem DX klubu. Formace tohoto snu probíhala pozvolna s mnoha odbočeními. Rádio přinášelo jak potřebné svobodné informace, tak u nás tehdy víceméně odepíranou pop music a vytýčený let na Měsíc působil rovněž jako magnet. Jak to vlastně začínalo? Se svým spolužákem na průmyslovce v České Třebové a úhlavním přítelem Jirkou Tieftrunkem jsme spřádali různé mladické představy. Jednou běžel Jirka po internátní chodbě a křičel: Venco, Venco, už je to tady, došlo to! Držel v rukou velkou žlutou obálku, zásilku z Hlasu Ameriky, která došla na mou přechodnou adresu. Vyžádal jsem si ji na notoricky známé adrese Box 777, Washington DC, USA a obsahovala nabízený  plakát na křídovém papíru, zobrazující všechny stěžejní informace o projektu Apollo s barevnými kresbami. Něco tehdy tak atraktivního a nevídaného obdivovali i největší ignoranti. Především náčrty fází letu se mi vryly do paměti proto, že později vše probíhalo přesně tak a navíc s nečekaným riskantním urychlením. Největší část plakátu s výjevem přistání lunárního modulu na povrchu Měsíce s vycházkou astronautů visela na zdi mého pokoje asi deset let.

Události kolem přistání Apolla 11 se mi prolínaly s normálními životními starostmi. Byly prázdniny mezi třetím a závěrečným čtvrtým ročníkem, internát pro nás už neměl kapacitu a hledali jsme si podnájem. Nebylo to snadné, nakonec jsme privát našli, ale pronajímatelé si vymínili, že potřebují na zimu zásobu dřeva k topení, kterou si opatří naším významným přičiněním při vykácení suchých stromů v nedalekém lese. Netuše, že se jedná o docela vzrostlé a těžké velikány, přislíbili jsme přiložit ruku k dílu a termín příjezdu byl určen právě v den startu jedenáctky 16. července 1969. Byl jsem jak na jehlách, proč to muselo vyjít zrovna v tyto dny, na které léta čekám? Soustředěně jsem po poledni prožíval start z Cape Canaveral v čase ne zrovna příznivém pro příjem z Ameriky na KV, nicméně síť relay vysílačů VoA byla tak dokonalá, že to nebyl problém. Stačilo použít kmitočty z  marockého Tangeru nebo britské vysílače. Po úspěšném startu jsem hned mazal na nádraží. Zatímco můj rychlík uháněl ke Třebové, loď Apollo už opustila oběžnou dráhu Země a směřovala k Měsíci. Následující dva dny v lese vyzněly ve znamení tvrdé práce, která zanechávala četné mozoly. V letním vedru jsme se spolužáky zažívali poznání tvrdé práce, abychom si také uvědomili, o co lehčí je sedět ve školních lavicích. Neustále jsem podněcoval své kolegy, abychom dělali až pozdě do večera a neprotahovali to. Už jsem se viděl, jak v sobotu večer spěchám posledním rychlíkem zase k domovu, neboť už na nedělní večer bylo plánováno přistání. Oháněl jsem se sekyrou a tlačil na pilu, v myšlenkách ovšem jedině na Měsíci nebo aspoň u rádia. Podařilo se a v neděli ráno jsem sice jen těžce vstával s bolestmi po celém těle, která se teprve náležitě rozložila. Jenže nadšení bylo silnější a mladý organismus unesl všechno.

Večer už jsem byl přilepený u čtyřelektronkového superhetu Klasic ve stejném zaujetí jako před necelým rokem, kdy mne k tomu donutila ruská okupace. Dnes to znělo v duchu napjatého očekávání. Střídal jsem anglické a české vysílání VoA, při soumraku už pohodově přímo z Ameriky z vysílačů v Greenville a Bethany a hltal nejnovější informace. Zvláště okouzlujícím dojmem působila hlasová komunikace mezi Houstonem a Eaglem v pozadí zpráv a komentovaných přenosů. Nejprve se všechno soustředilo na kritický bod přistání. Když se povedlo, následoval gejzír ohromné radosti, aniž bychom ještě tušili, o jak nepředstavitelný výkon brilantní improvizace Niela Armstronga v ručním řízení se jednalo. A hned se vše přeneslo na zkoušku trpělivosti, kdy astronauti měli podle letového plánu strávil nejbliší hodiny ve spánku. Kdo by ale tehdy spal? Ani já ne. Ulehl jsem jen tak na gauč a ne sám, společnicí mi byla Dolly, totiž takto nazvaný nedávno pořízený tranzistorový přijímač TESLA, to byla vymoženost! S nastaveným uchem u malého repráku jsem průběžně ždímal všechny nejnovější infomace v češtině, angličtině a ruštině. Přislíben byl přímý TV přenos, ale dostane se až k nám? Tehdy naše televize v noci ani nevysílala.

Jak se to nakonec podařilo, o tom se po letech začaly psát legendy  https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/zb1.htm  Vzpomínám si, že jsem pociťoval i cosi jako strach, aby při tom zázraku vydržel televizor. Měli jsme tehdy doma jedenáct let starý ruský elektronkový přistroj Rekord, který byl tak poruchový, že TV opravář k nám chodil jako domů, asi jako pošťák, každou chvíli. Už to bývalo tak nacvičené, že jsem mu předem sundal zadní kryt a se zájmem sledoval jeho počínání, abych se něčemu přiučil. Odbočuji, ale neodpustím si kuriozitu, že k pájení používali tehdy ještě často někteří servismani klasické "kulmy", pistolky byly novinkou a každý jim nevěřil (dnes naopak vidím, jak kde kdo raději sáhne po pistolce, namísto regulovatelné pájecí stanice). Vlastní TV přenos byl jednak výtečně komentovaný, protože jako za odborníky i přizvali takové kapacity jako Dr. Mrázek nebo Antonín Vítek z klubu SPACE (SPolečnosti prAcovníků v astronautiCE). Vesměs se jednalo o velmi sympatické lidi, zanícené pro věc a poslouchat jejich řeč, stupňovalo zájem a způsobovalo radost. Výstižněji a obšírněji o tomto píše Jan Kolář  https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2873177-jan-kolar-pred-50-lety-jsem-komentoval-pristani-na-mesici-udalost-kterou-nic-neprekona  . Tam je potvrzeno, že hledání zdrojů bylo jak pro odborníky, tak pro nás, atomizované zájemce, dost podobné. Americké velvyslanectví v Praze, Hlas Ameriky, jen se to tenkrát nesmělo říkat. Jan Kolář píše o ztrácejících se krátkých vlnách, což osloví každého DX praktika, ale především to potvrzuje, že každý hlubší zájem o velké věci předpokládá pernou práci, výuku a nezbytný cvik. Nic není snadné, jak by se zdálo a z nebe nakonec spadne až kabina Apolla při závěrečném přistávání na vodu. Kolegové, smím-li je tak nazvat, z klubu SPACE tehdy také aktivně publikovali odborné články ve výtečném časopise Letectví + Kosmonautika, ten jsme kupovali na stáncích, na nové číslo jsme se už netrpělivě klepali a obsah hltali. Neumím si plně představit, nakolik se mladší současníci dokáží vcitit do informační vyprahlosti oné doby. Zatímco dnes jsme naprosto beznadějně zahlceni informačním hurikánem Internetu a lámeme si hlavu, jak to filtrovat, tenkrát byla jakákoliv malá zpráva z tisku, rozhlasu či TV vyhledávanou vzácností. Podobně srovnání kvality obrazu z tehdejších malých oblých obrazovek, které asi zářily víc tepla, než světla s dnešním barevným HD, to jsou jiné světy. Za technický boom se americký kosmický projekt zasadil podstatnou rolí, už v nejbližších letech následoval raketový vývoj výpočetní techniky, objevily se první teflonové pánve, pro nás amatéry třeba SSTV. Ale zpět k legendárnímu TV přenosu. Mnoho lidí, včetně těch, kteří se moc nezajímali, událost doslova vytáhla z postele, my nadšenci jsme nespali rádi. TV přenos z měsíční vycházky skončil nad ránem a mně zaplavil nepopsatelný pocit obrovské satisfakce a radosti. Po celočním bdění, kolegové potvrdí, ráno převládne pocit chladu a tak jsem si oblékl školní sako, na jehož klopě jsem tenkrát nosíval odznak s hvězdnatou vlajkou a hrdě jsem vykročil do ulic. Ve stánku PNS jsem si koupil všechny noviny, co tenkrát vycházely - Rudé Právo, Mladou frontu, Práci, Rovnost, Zemědělské noviny a myslím i Československý sport. Všechny na první stránce oznamovaly: Člověk přistál na Měsíci. Na ty chvíle jsem nikdy nedokázal zapomenout a dodnes považuji za veliké štěstí, že jsem v té době žil a lety na Měsíc mohl sledovat. Abych odlehčil emotivní tón těchto vzpomínek (kterému se tentokrát nijak nebráním), poznamenám, že dodnes s oblibou parafrázuji památný Armstrongův výrok. Když se mi výjimečně něco podaří, komentuji to slovy, že to byl malý krok pro lidstvo, ale velký skok pro mne.

Plynoucí čas soustavně zanáší prachem události marné i podstatné, tragédie i vítězství. Následující lety, včetně vyčnívajícího Apolla 13, jsem sledoval s nemenším zájmem, ale projekt už byl chtěj nechtěj za svým zenitem. Obtížnější to bylo od října 1970 do září 1972, kdy jsem nechtěj musel odsloužit dva roky vojny, ale i tehdy jsem si většinou poradil, rádio propašoval, nebo se k němu jinak dostal. To představovalo podstatné spojení se světem. Následovaly skoro dvě desetiletí dusivého temna a teprve po roce 1989 jsme se začali dozvídat podrobnosti, tehdy odpírané. Svět je ovšem taky nevděčný a nespravedlivý. Myslím v osmdesátých letech byla natočena filmová fantasmagorie o americkém letu na Mars, pojednávající o tom, jak se vše nepovedlo a jak bylo přistání fingováno v ateliéru. Nepochopím, jaké zástupy lidí ještě dnes nepoučitelně podléhají bulvární zmatečnosti a pískotu krysaře v dnešní verzi bulvárních konspiračních teorií a nechají se vést do myšlenkové žumpy. Zřejmě, že myšlení bolí. Je mi jich líto, jsou to lidé nešťastní.

Ve svém archivu dosud uchovávám četné písemnosti, výstřižky a obrázky z různých zdrojů. K nim patří také vinilová deska Kosmonautika v archivech lovců zvuku. Obsah sestavil Dr. Jiří Mrázek z nahrávek Marcela Ternuse. Tématická část Průzkum Měsíce lidmi je věnována památným nahrávkách z projektu Apollo. Každopádně zajímavé pro nás jsou na tomto nosiči také další zvukové ukázky z prvních družic, ať už napřímo, anebo z rozhlasu. Příjem družicových vysílačů na horním konci krátkých vln byl z dnešního pohledu hračkou. Ani nevím, kolik takových unikátních záznamů je k dispozici někde v hlubiných Internetu, ale zmíněná LP deska je už zase i svědkem tehdejší záznamové techniky, která prochází současnou renezancí coby retro. S Marcelem jsem se setkal jedinkrát a krátce v pasáži Alfa na Václavském náměstí v Praze, poté, co kontakt zprostředkoval Mrázek. Předal mi návod na rámovou anténu. Byl DXerem dávno před námi. Plachý, ale milý člověk, kterému také šlapala na paty tehdejší politická policie, protože jeho fonoamatérská zánícenost připadala mocným jako podezřelá a nebezpečná.

Nelze v této souvislosti nezmínit také tehdejší zpravodajskou legendu Karla Pacnera. Jeho vzpomínky na to, jak se dostal do Ameriky jako reportér z letu Apolla 11 a co tam zažil, jsou dodnes strhujícím čtením. Popsal to střízlivě, věcně i odborně v několika svých knihách. Zajímal se natolik, že se stal respektovaným odborníkem kosmického programu a publikuje dodnes.

Tolik o době elektronkové a tužkové, pro mladé je to asi pravěk, pro nás pamětníky věčný zdroj inspirace. A čerpám z ní dodnes. Houstone, máme problém. Chybí nám dnes Apollo.

A ještě odkazy na některé zdařilé aktuální články a úvahy k výročí:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/apollo-den-kdy-svet-ziral-na-mesic-dlr-/p_veda.aspx?c=A190718_202716_p_veda_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-go-apollo-go-df2-/p_doupe.aspx?c=A190716_145315_p_doupe_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-prisli-v-miru-jmenem-celeho-lidstva-f8g-/p_doupe.aspx?c=A190718_213101_p_doupe_wag

http://neviditelnypes.lidovky.cz/apollo-zacalo-to-pred-padesati-lety-d6d-/p_veda.aspx?c=A190716_151135_p_veda_wag

 

Použitý obrázek je ze zdroje:  http://www.rfcafe.com

 

 

 

Zdroj: VD

Hodnotilo 0 uživatelů

Články Počet přečtení: 1023

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 9 krát deset =

Vyhledávání

Kalendář Vysílače 2020

Přátelé a příznivci dálkového příjmu, klub letos opět chystá vydání kalendáře Vysílače 2020. Postupně se nám schází fotky, stále je ale ještě dost prostoru i na tu vaši. Pokud máte nějaký pěkný snímek, který by byl vhodný do kalendáře, neváhejte a pošlete jej na adresu kalendar@dx.cz. Autoři vybraných fotografií získají výtisk kalendáře zdarma. Fotografie by měla být na výšku a v dostatečné tiskové kvalitě. Tato výzva platí i pro nečleny klubu.

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

DX Forum

Radio free Asia 1557 kHz >>> Díky za info, Karle --- CITACE --- 08.09.2019 13:25 Honzík Karel napsal: Zdá se, že to je nová zá ...
08.09.2019 18:22
Radio free Asia 1557 kHz >>> Zdá se, že to je nová záležitost, která platí asi od začátku září. RTI teď na 1557 kHz začíná vysíla ...
08.09.2019 13:25
Radio free Asia 1557 kHz >>> Karle, díky za info, takže sdílejí čas s Radio Taiwan International? Nebo tam RTI už nevysílá? ...
07.09.2019 23:25

Poslední komentáře

Satelitní USB přijímač TBS 5927 (2. díl) - Blindscannery I. >>> Já nevím jak funguje blindscan na 5980. Nicméně na EBS Pro je uveden v doporučenýých ...
09.09.2019
Satelitní USB přijímač TBS 5927 (2. díl) - Blindscannery I. >>> mam  TBS 5980  a premyslim jetli  starsiTBS 5925 nebo novou  TBS 5927 ktera bude leps ...
09.09.2019
Satelitní USB přijímač TBS 5927 (2. díl) - Blindscannery I. >>> Uvidíme, třeba se k tomu během podzimu zase dostanu. Zdálo se mi, že to nikoho nezají ...
08.09.2019
Satelitní USB přijímač TBS 5927 (2. díl) - Blindscannery I. >>> zdravim bude pokracovani velmi zajimaveho ...
08.09.2019
Pozvánka do Holic >>> Myslím,že účast byla nečekaně více než hojná. Díky Tondo za bezva povídání o SDR :-) ...
28.08.2019

Bazar

SONY XDR-F1 HD (PRODÁM: Přijímače) prodám FM tuner Sony XDR-F1 HD s úpravou pro ovládání pomocí PC.        Vlastnosti: kmitočtový r ... Detail inzerátu
Sháním/koupím elektronky 1Ž17B a 1Ž18B (KOUPÍM: Příslušenství) Zdar, sháním-koupím elektronky 1Ž17B 2ks a 1Ž18B 4ks. Za nabídky děkuje Vladimír ... Detail inzerátu
Sony ICF SW100 (PRODÁM: Přijímače) Predam Sony ICF SW100, technicky aj vzhladovo vo velmi dobrom stave. ... Detail inzerátu
EKD - 500 (PRODÁM: Přijímače) Predám RX EKD-500. Cena 500eur alebo navrhnite. ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím