DXing na středních vlnách nabývá nových možností a opět vcházíme do období klidného slunce, způsobujícího menší útlum, tedy příznivější dálkové šíření na nízkých kmitočtech. Kromě asijských a afrických stanic slyšíme i signály z druhé strany Atlantiku. Nejsilnější z nich bývají průkazné pro posouzení momentálních podmínek. Nejčastěji přijímaná stanice pak bývá označována "vlajkovou lodí" středovlnné flotily.
Přestože jednotlivé stanice používají celé desítky let stejné výkony i antenní systémy, nedá se říct, že by byl jejich signál v Evropě konstantní. Během let se objevují a převažují jiné a další. V případě asijských a afrických stanic to lze přičíst zejména nově uvolněným kanálům po ukončení provozu silných evropských stanic. I tak zůstává bezkonkurenční asijskou vlajkovou lodí čínský vysílač z oblasti Xinjiang na 1521, který na frekvenci dominuje každé odpoledne a podvečer. Typicky rovněž korejská HLAZ 1566 kHz. Méně logicky bývají slyšet třeba mnohem vzdálenější stanice z Taiwanu, např. na 1098, nebo nověji na 1557 kHz. Z Afriky býval bezkonkurenční DX Benin (TWR) na 1566 kHz, nyní slyšíme stále častěji země jako Nigérii nebo Tanzánii.
Ze Severní Ameriky bývala asi nejčastěji sledovanou stanicí v minulém období slunečního minima (ještě v r. 2009 až 2010) WEGP z Maine 1390 kHz. Kolega Vlasta v Ořechově ji bral i na přenosný přijímač s rámovkou. Jsou slyšet mnohé stanice v extended bandu nad 1600 kHz, nicméně jejich signály nebývají převažující a spíše mají výhodu, že rušení z Evropy zde obstarávají nanejvýš amatérsky provozované řecké stanice (WDHP z Virgin Islands 1620 nebo WCZN z Floridy, WWRU z New Jersey na 1660 kHz a jiné). Signály v desítkovém rastru mezi evropskými kanály v běžném SV pásmu svou sílou signálu většinou převládají. Velmi známou a častou bývala stanice WWKB z Buffalo NY na 1520, i když její odladění od evropské fq 1521 je docela obtížné, možné pouze v LSB. Dobře slyšet bývaly také WWZN z Bostonu MA na 1510 nebo WFED 1500 z Washingtonu, DC. Všechny tři vedle sebe. A samozřejmě další i na nižších kmitočtech, třeba VOCM z Newfoundlandu, WFAN New York NY 660 či WLW Cincinati OH 700. Pamětníci potvrdí, že za předchozích sezón klidného slunce to bývalo zase ještě úplně jinak a doloží další vysledované stanice. Tak bychom se mohli vrátit nejméně do sedmdesátých let.
Podmínky šíření shledáváme spíš jako proměnlivé, než stabilní, nicméně statisticky v jednotlivých letech některé ze stanic převažují. V sobotu ráno jsem poslouchal solidní signál WFME 1560 kHz. Bude ona letošní americkou vlajkovou lodí? To si řekneme až koncem zimy, kdy podmínky na severních trasách ustoupí do letní podoby a přesunou se spíše na širokou latinskoamerickou oblast. Do té doby zbývá mnoho dnů, či spíše nocí, abychom ověřili množství a výskyt signálů z USA a Kanady a určili pomyslného vítěze. Většina zájemců o tento DXing má vě věci dávno jasno, přesto zdůrazním, že podmínky nastávají už po setmění v Americe, tedy kolem zdejší půlnoci a trvají až do ranní špičky při svítání. Technika SDR příjmu přináší dříve nevídané možnosti. Na desítkové rastru přehledně vidíme signály, z nichž operativně vybíráme ty nejsilnější k identifikaci, klasicky jsme si pomáhali pouze porovnáním síly nosné vlny v CW módu. Namísto nutného osazení potřebnými úzkými filtry můžeme u SDR libovolně tvarovat přenášené pásmo z obou stran podle konkrétní situace rušících stanic. A navíc si můžeme všechno dobře vyzkoušet a natrénoval třeba na dostupných vzdálených receiverech, třeba na serveru SDRKiwi. Dostupné jsou také četné aktivní antény, probourávající bariéru místního rušení. Lákavých příležitostí je tedy celá řada, zbývá už jen chtít a nebát se noci či ranního vstávání. Protože úplně bez úsilí sotva něčeho dosáhneme i za těch nejlepších možností.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015