DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

Translate

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Drátová anténa s koaxiálním kabelem

14.04.2019 18:16 I Kaplan Jiří

Kolega Luděk Košek  upozornil v klubové konferenci na článek od Dirka Rijmenatse o konstrukci drátové antény se svodem z koaxiálního kabelu.

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG

Článek byl zveřejněn na autorově webu http://users.telenet.be/d.rijmenants/en/swl.htm.  Článek je sice názorný včetně podrobných obrázků,  ale s konstrukcí těchto antén jsem také pokusničil a proto si dovolím upozornit na  možné  problémy. Tím nechci popisovanou konstrukci kritizovat, následující řádky prosím berte spíš jako náměty  k diskusi a  experimentům.

3_431_1555434061_antennasystem1.PNG
Původní zapojení

Na prvním obrázku je původní zapojení. Prvním nedostatkem je způsob vinutí anténního transformátoru, který obsahuje dvě samostatná vinutí primáru a sekundáru, spojená na společnou zemnicí svorku. Pokud chceme dosáhnout co největší širokopásmovosti a nevadí galvanické propojení koaxiálního svodu s anténou a jejím uzemněním, je vhodnější zapojit kabel na odbočku primárního vinutí jako autotransformátor, podle následujícího upraveného obrázku:

3_431_1555433913_antennasystem1a.PNG
Upravené zapojení s autotransformátorem

Celý svod je spojený se zemnicí tyčí pod anténou. Potom ale není vhodné   použít  červeně zaškrtnutou zemnicí svorku - ať už pro přídavné uzemnění  přijímače, nebo pro spojení s jiným zemnicím bodem.Vznikla by zemní smyčka, což může zvýšit úroveň rušivých signálů.

Pokud trváme na galvanickém oddělení svodu od anténního obvodu, samostatné sekundární vinutí zůstane oddělené od primárního a uzemní se na jiném vhodném místě. Musíme se smířit s možností zhoršení přenosových vlastností transformátoru na vysokých kmitočtech, výhodou může být menší přenos místního rušení a šumů.

 

3_431_1555434229_antennasystem1b.PNG
Upravené zapojení s transformátorem

Dalším nedostatkem původního zapojení je zmíněná možnost vzniku tzv. zemní smyčky. Názorně je to vidět na dalším upraveném obrázku:

 

3_431_1555434735_antennasystem2b.PNG
Zemní smyčka

Smyčka uzavřená přes koaxiální svod, dvojí uzemnění a zem může sama fungovat jako anténa pro místní rušivé signály. Tuto smyčku je nutné přerušit. Možnosti jsou opět dvě. Buď ponecháme galvanické spojení svodu s anténou a uzemnění, potom použijeme opět antenní autotransformátor a pouze jedno uzemnění podle následujícího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG
Upravené zapojení s jedním zemněním

Nebo ponecháme uzemnění podle původního návrhu, ale potom použijeme antenní transformátor s galvanicky oddělenými samostatnými vinutími podle dalšího upraveného obrázku:

 

3_431_1555434512_antennasystem2a.PNG
Upravené zapojení s dvojím zemněním

Variantu vinutí a uzemnění si proto zvolíme podle preferovaných vlastností. Použitím samostatného primárního a sekundárního  vinutí v kombinaci s galvanickým propojením zemí obou vinutí s jistotou pouze sloučíme možné  nevýhody obou zapojení. Nic ovšem nebrání experimentům  s různými způsoby vazby a zapojení jednotlivých prvků. Teorie je jedna věc a praktické výsledky v daných podmínkách druhá.

V druhé variantě je zakreslen i oddělovací transformátor mezi koncem svodu a přijímačem. Ten je podle mého názoru vhodný právě u přenosných "worldreceverů" kde ochrana anténního vstupu proti statické elektřině a přepětí může být podceněna. Známý je tím například přijímač Tecsun PL660 (údajně především ze začátku výroby). Proto u něj oddělovací transformátorek používám také.

A na závěr bych ještě upozornil na použití v článku zmíněných měděných zemnicích tyčí. V našich podmínkách se na hromosvodové zemniče i další druhy zemničů používá výhradně pozinkovaná ocel. Pokud by došlo k vzájemnému vodivému  propojení zemnicího systému z mědi s běžným zemněním z pozinkované oceli, vznikne galvanický článek a protékající proud bude mít za následek destrukci především  zemnicího systému tvořícího záporný pól tohoto článku. Je to prakticky obdoba vybití klasického monočlánku spojeného s proděravěním zinkového kalíšku. V našich podmínkách je proto určitě lepší použít pro zemniče prvky z pozinkované oceli.

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG

3_431_1555434825_antennasystem2c.PNG

3_431_1555434735_antennasystem2b.PNG

3_431_1555434735_antennasystem2b.PNG

3_431_1555434512_antennasystem2a.PNG

3_431_1555434512_antennasystem2a.PNG

3_431_1555434388_antennasystem2.PNG

3_431_1555434388_antennasystem2.PNG

3_431_1555434229_antennasystem1b.PNG

3_431_1555434229_antennasystem1b.PNG

3_431_1555434061_antennasystem1.PNG

3_431_1555434061_antennasystem1.PNG

3_431_1555433913_antennasystem1a.PNG

3_431_1555433913_antennasystem1a.PNG


Hodnotilo 0 uživatelů

Technika Počet přečtení: 30834

Jedná se o článek publikovaný v osobním blogu autora. Články v blogu nemusí vyjadřovat názor CSDXC, jeho výboru ani členů. Tyto články jsou na webu svobodně publikovány, není do nich stylisticky ani gramaticky zasahováno. Články v blogu musí respektovat zákony České a Slovenské republiky, musí dodržovat všeobecné zásady slušného chování a vyjadřování, být svým tématem zaměřeny na rádio a vše s ním související. CSDXC si vyhrazuje právo na smazání příspěvků, které výše uvedené nerespektují.

Jméno:

E-mail:

Komentář:


Antispam: 4 krát deset =

Vložil: Bobek Martin

Já bych ještě doplnil, že i když my to řešíme opravdu odpovědně (kondenzátory v situaci dva - jak ji označil Jirka a olověné destičky, či silné pocínování a držení spoje v suchu v situaci 1), tak profíci to mnohdy vůbec neřešili. Vysílače jako takové se někdy zemnily na měděné plechové desky a přitom byly přímo propojené na anténní nebo síťový zemnící systém FeZn (příkladem je Mělník). Galvanický článek v zemi tu nikdo neřešil.  Ve starých Liblicích byla také kombinace dvou materiálů. Zemnící sítě - pavučiny velikého množství tenkých Cu 4mm2 vodičů okolo a mezi věžemi byly později "opraveny" FeZn sítí... severní věž navíc později dostala nové uzemnění - byla položena na dně blízkého rybníka - a to byl také pozink.  Někdy byla kombinace materiálů bronz a FeZn. Životnost uzemnění může být v desítkách let. FeZn uzemnění třeba na vysílači Jihlava - z pásku 20x2 (dnes se používá 30x4) bylo v dobré kondici i po šedesáti letech. V Liblicích prý byl okolo jižní věže původní Cu systém v hodně žalostném stavu v roce 1984 při záskoku za Mělník - to je cca 50 let od jejich výstavby. Na to jak byly Cu vodiče tenké a bez ochranné plastové izolace, je to hodně dobré.

25.05.2019
Vložil: Kaplan Jiří

Zdravím

Myslím že je třeba rozlišit dvě odlišné situace:

1)Koroze na přímém styku vodičů ze dvou různých kovů. Tomu může zabránit zmíněný olověný plátek, ze stejného důvodu se ve ztížených podmínkách v rozvaděčích používá při přechodu měď/hliník cupalový plech.

2)Vznik galvanického článku. Pokud bude v zemi (jako elektrolytu) měděná a zinková nebo ocelová elektroda (a obecně jakékoli dvě elektrody z různých kovů), vznikne galvanický článek a pokud budou elektrody vodivě propojené, protékajíci proud generovaný vzniklým článkem zemnicí systémy časem rozloží. Jedinou obranou je zmíněné gavanické oddělení kondenzátory.

22.05.2019
Vložil: Bobek Martin

To Jaroslav Kovář:

já to na své dálkově ovládané přijímací stanici, kde mám velké antény (stožáry) a po celém pozemku rozsáhlé zemní sítě řeším následovně:

- u každého anténního stanoviště je je "hlubinné" FeZn uzemnění - u každé antény několik dvoumetrových zemnících tyčí a asi 5 FeZn radiálů a pospojení k dalším stanovištím. Zahuštěné je to potom měděnými radiály - ale jsou v plastové izolaci. Těchto radiálů je u každé antény veliké množství a jsou jenom tak trochu pod drnem - má to efekt spíše kapacitní - vůči vertikálním zářičům a vlastně i vůči zemi.... dále je kabelem CYKYLO 3x4 objetý celý pozemek dokola a z rohů pak radiály do středu mezi anténami.... je to hodně stovek metrů vodičů... Cu síť je opět mezi jednotlivými stanovišti a i středem antén pospojována. Styk mezi Cu a FeZn je ve třech místech  - přes baterii svitkových kondenzátorů... klidně i několik desítek ks - (aby to bylo naprosto bezindukční) - různých kapacit - 680 nF, 470 nF, 220 nF, 100 nF, 22 nF atd... stejnosměrné proudy (el. článek Cu a FeZn) přes ten styk neprojdou, střídavé VF proudy projdou bez problému. 

Přijímací technika (venkovní rack skříň, ve které je veškerá SDR a výpočetní technika) má pak své vlastní FeZn uzemnění - dvě dvoumetrové zemnící tyče a jeden několk metrů dlouhý radiál.... toto "napájecí" uzemnění je galvanicky oddělené od anténního uzemnění (oddělovací VF trafa a FTP kroucená dvojlinka jako napaječ místo koaxu)....  Uzemnění Racku je oddělené od PEN (PE) sítě...  mám to zapojené jako TT síť - ze sítě se bere jenom L a N........PE mám tedy svoje vlastní.....  nestahuji si k sobě tak rušivé proudy, které jsou v PE sítě..... při tomto zapojení je samozřejmě nutný proudový chránič + další bezpečnostní opatření a samozřejmě by to měl zapojovat elektrikář. 

ještě - pokud chci napojit Cu vodič na FeZn, tak ten Cu - v místě svorky prostě pořádně pocínuji...(olovnatým cínem:-)).... dále je nutné to napojit v plastové krabici, aby spoj byl v suchu - určitě ne ve vlhké zemi.... dále je možné spoj zapatlat gumoasfaltem....pak ten článek v místě styku nevzniká....

06.05.2019
Vložil: Kovář Jaroslav

Jen malá poznámka: pro zamezení vzniku galvanického článku na přechodech pozink x měď zemnicích soustav, vkládají hromosvodáři olověný plátek. Pro elektrostatické výboje je to určitě vhodné řešení. Blesku nějaký přechodový odpor na spoji pozimk - olovo -měď nevadí. Pro účely svodu vf proudů asi nic moc. Máte s tím někdo zkušenost ?

05.05.2019

DX Forum

SSTV ze satelitu UMKA -1 >>> Zdravím všechny 15.3. - 17.3.2024 bude probíhat vysílání SSTV ze satelitu UMKA 1.Za příjem snímků j ...
14.03.2024 19:44
Úvodní znělky pořadů BBC pro Československo >>> Vzpomenete si ještě po letech na úvodní barokní znělky pořadů BBC pro Československo? Hledám, které ...
11.03.2024 22:29
Rozhlasový pořad "Kotouče slávy" (1969-1970) - znělka >>> Kompiluji databázi znělek starých rozhlasových a televizních pořadů.Prosím o pomoc, hledám informace ...
26.02.2024 01:21
Stará televizní znělka "Intervize" >>> Díky, díky, diky!!! Tak Čajkovskij to je, to moje "ta-tá, tá, tá", na které si pamatuji! J.T. ...
25.02.2024 16:20
Stará televizní znělka "Intervize" >>> Už před mnoha lety se stala velmi populární znělka Eurovize. Ač ve východním bloku Intervize využíva ...
13.02.2024 00:45

Nejčtenější články

Vyhledávání

Fotogalerie

Titulní fotografie
Vstoupit do galerie

CSDXC Youtube kanál

CSDXC na Facebooku

Poslední komentáře

Rádio a mapy >>> Azimutální kruhovou mapu, vygenerovanou podle NS6T jsem si nechal vytisknout spolu s ...
06.01.2024
Rádio a mapy >>> Zaujímavé sú azimutálne mapy, hlavne pre smerové antény ... skúste: https://ns6t.net ...
05.01.2024
Aktuální informace o západočeské přijímací stanici >>> Ahoj   prihlaseni na Domoticz nefunguje? Diky Jirka.   PS - Testuji ted anteny LZ ...
24.11.2023
Rozloučení s Liblicemi >>> Tak nakonec se zázrak stal a Liblice neutichly navždy. Už se těším až to zase zapnou ...
14.09.2023
Prohlášení HRČS k vypínaní AM v ČR >>> Tento článek je zajímavý a hodně mě poučil. Jsem příznivcem a fanouškem středních vln ...
21.07.2023

Bazar

Predám VF generátor (PRODÁM: Ostatní) Predám vf generátor sovietskej výroby. Rozsah do 30MHz, možnosť internej aj externej modulácie. Možn ... Detail inzerátu
Radiostanice PMR TopTech (PRODÁM: Přijímače) PRODÁM pár nepoužitých radiostanic TopTech PMR 446 MHz,  8 kanálů + 30 CTCSS, dosah 5 km, vyzvánění, ... Detail inzerátu
Prenoska VM (KOUPÍM: Ostatní) Kúpim prenosku VM2101/2/3, samozrejme vo funkčnom stave. ... Detail inzerátu
SDRplay RSPdx (PRODÁM: Přijímače) Prodám tento 14bit SDR přijímač, pokrývá celé RF spektrum od 1 kHz po 2 GHz. Najednou lze monitorova ... Detail inzerátu
FM antény Supersonic (PRODÁM: Antény) Ponúkam 7 prvkové rozhlasové FM antény Supersonic vhodné pre DX príjem v pásme 87,5 - 108 MHz. Zisk ... Detail inzerátu
Lowe HF-225 (KOUPÍM: Přijímače) Koupím ovládací klávesničku k přijímači Lowe HF-225 nebo IO Plessey SL490DP, případně celý přijímač. ... Detail inzerátu

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím