Dočasně uvolněných 5 frekvencí tohoto silného vysílače je pro nás na Moravě vždy příležitostí k zalovení si v éteru.
Tipy pro DX-y jsem zpracoval do tabulky.

Procházeli jste si někdy přehled bandscanů na FM listu? Dívali jste se na něj někdy v posledních měsících? Pak vám jistě neuniklo, že čeští DX-eři na něm patří mezi evropskou elitu. Opravdu! Mezi deseti DX-ery s největším počtem úlovků v Evropě je hned pět Čechů. První pozici drží dle očekávání náš „DX guru“ Petr Vozár, který se blíží těžko uvěřitelné cifře 1400 kousků. Na dalších pozicích jsou pak s odstupem několika set kousků Daniel Neumann, Jirka Pažout a Pavel Flégl. Jména to jistě pro nás velmi známá. Čechy v první desítce pak uzavírá Tonda Roll.

Český portál zaoberajúci sa technickými aspektami rozhlasového vysielania Pira.cz podrobne analyzuje prechod niektorých komerčných staníc v Českej republike na monofónne vysielanie. Článok si môžete prečítať tu.

V dnešní době, kdy se ceny tunerů z druhé ruky pohybují na naprosto minimální ceně, pár našich kolegů přistoupilo k obnově přijímacího zařízení pro lov v pásmu FM.  Za ceny od 500 do 2000 Kč lze koupit např. na aukčních portálech tunery, jejichž cena jako nového bývala několikanásobně vyšší. Léta nic neubrala na funkčnosti a příjmových vlastnostech těchto strojů, jen jim možná přibylo pár škrábanců, někdy ani to ne. Uvedu příklad u mne – odešel mi dlouhá léta používaný a ještě Michalem Hoftichem upravený tunery Yamaha TX-350. Začal jsem tedy sledovat nabídku použitých přijímačů. V záloze z loňska jsem měl Technics ST-550 (koupen za 500 Kč – netknutý, perfektní kvalita), ale po zásahu v přijímači začal zlobit displej (problém již odstraněn). 

Prázdniny sa prehupli do druhej polovice a európsky kontinent zasiahli tropické horúčavy. Afrika sa doslova nasťahovala do našich končín s miernym podnebím. A nielen Afrika. Blízky východ, Rusko, východná, či južná Európa. To všetko dnes obsadzuje pásmo VKV vďaka sporadickej vrstve E. Sporadika sa objavuje denne, a tak sa aj vďaka rozhlasovému éteru môžeme dotknúť jazykov a kultúr, ktoré bežne z rádia nepočuť. Arabčina, turečtina, hebrejčina, ruština, kaukazské, či škandinávske jazyky a často španielčina, taliančina. Niekto ladí, vyhľadáva a zapisuje stanice, druhý si len vychutnáva hudbu, reč a exoticky znejúce tóny.

Diaľkový príjem v pásme VKV prežíva ťažké časy. Každý voľný kúsok na rozhlasovej stupnici sa snažia vysielatelia využiť vo svoj prospech a rozšíriť tak sieť vysielačov, respektíve dokrývačov. Na Slovensku to (zatial) nie je s preplnenosťou FM pásma také zlé ako za riekou Moravou, kde už značná časť DXerov rezignovala na diaľkový príjem. Koncom 80tych rokov nastal na území vtedajšieho Československa, ale aj u susedov v Maďarsku a Poľsku pokrok vo využívaní druhého VKV pásma 87.5 - 108.0 MHz. V počiatkoch obsadzuje pridelené ženevské kmitočty štátny rozhlas, neskôr po zmene politických pomerov sa v roku 1990 pridávajú prvé komerčné lastovičky.