Z úvodníku vyplývá podivný stav personálního složení klubového výboru: s avizovaným Jirkovým odchodem zbývá už jediný člen výboru za celou ČR na tři za SR. Skutečně se nenajde nikdo, komu by klub až tak ležel na srdci? Je s tím tu a tam trochu práce, ale může být něco zadarmo? Jistě, jinou variantou podpory jsou finanční dary klubu (na téže stránce), donátorů si opravdu vážíme a děkujeme jim. Výroční setkání je na spadnutí. Kdo chce přijet, měl by poslat přihlášku co nejdříve, jinak děláme organizátorům těžkou hlavu. Uberme jim starosti.

Bohatý přehled nových přijímačů dává skoro vyčerpávající odpověď na často se opakující dotazy "jaké si mám koupit rádio". Zázračné rádio zatím ještě nikdo nezkonstruoval, ale výrobci se snaží a je z čeho vybírat. To se týká nejen třídy přenosných aparátů, ale také komunikačních přijímačů (IC-R8600) a jak se zdá, ty se pomalu a jistě začínají prolínat s SDR. Za jistou bombu považuji Router Pocket, s SDR do lesa a na kopec!

Kdo myslí, že doba papírových QSL je historie, se může přesvědčit v QSL rubrice, že křivka jde obráceným směrem. Hezká je drobná zpráva o stanici WLW 700 kHz a o její historii, tím spíš, že jsem měl to potěšení ji sám slyšet.

Druhý díl seriálu Radio se připravuje na válku potěší každého, komu někdy prošly rukama inkuranty. Dnes je to sběratelství, my jsme je kdysi sháněli ještě jako plnohodnotné stroje pro DXing. Kdo by si je dnes nechtěl pohladit?

Zpráva o otevřených archivech CIA - jak nás sledovali během studené války je nepochybně atraktivním čtením. Zpravodajské služby na celém světě mají sběr podrobných informací v popisu práce a žádná není tak známá, otevřená a okopávaná, vysmívaná a hystericky zatracovaná, jako Cynthia from Langley. Osobně by mne daleko víc zajímaly archivy KGB, ale do nich se zcela určitě nikdy nepodíváme. A tak se o nich ani nemluví a nepíše.

Nabízená DX lokalita Algarve. Začínám skládat rádia do ruksaku. Připomnělo mi to, že jsem před léty slídil nad mapou v místech kolem Lisabonu a hledal podobné zázemí. Zlevněné letenky, to je totiž velká příležitost. Až mne zamrazilo, když jsem četl poslední odstavec článku. Vrstevníci mi jistě dají za pravdu, to se raději nedožít.

Konec krátkovlnného vysílání z Austrálie se stalo horkým tématem. Teprve až něco skončí, to obyvkle doceníme a oslavujeme. Sám se chystám o vysílání od protinožců ještě něco napsat. Pokrok se nedá zastavit, vzpomínky a vztahy se zase nedají vymazat.

Novou knihu J. W. Hilla o přenosných drátových anténách ještě v knihovně nemám, samotných antén taky nemám dostatek. Dobrá recenze a cena knihy, to je výzva.