Proti přímému úderu bleskem nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kde se uplaňuje krokové napětí neexistuje spolehlivá ochrana .Jinou věcí je ochrana proti naindukovanému napětí-přepětí. Problém hlavně u dlouhodrátových antén. Tam ale záleží, zda je na anténním vodiči PVC izolace. Naindukované napětí je potom nižší, ale je tam. (pokud izolaci sundáte, zjistíte, že se rezonanční kmitočet hne i 100kHz dolů)  Viděl jsem zkrat kdy tekly měděné přípojnice.  Tohle je podobné.

Koněčně bychom měli mluvit o koaxiálních bleskojistkách a jejich správné montáži. Dělají se pro 75 i 50ohmů a o té ekvipotenciální svorkovnici se můžeme jenom dohadovat, pokud je to montáž např. na střeše 18ti patrového domu. Takže zapojení je zde:

https://www.prepeti.cz/cs/instalacni-podminky

Mělo by to být namontováno před vstupem do objektu a jak je uvedeno, nenahrazuje to "hromosvod". Vodič na ekvipotenciální svorkovnici průřezu 2,5mm2 a vedený nejkratší cestou mimo kabelový svazek (pokud možno)

To přepětí dokáže způsobit i jen "černý mrak" a čerstvý vítr, nebo sněhový mrak v lednu. Je nutné mít nejen bleskojistku (útlum cca 0,2dB) ale i další obvod viz zde: http://oh2ffy.altervista.org/protector/protector.html

Je to kopie jednoho výrobku z Číny. Aby to fungovalo, je nutné vyměnit kondenzátory C1 a C2 za VN (1kV a více) na vstupu ant. konektoru v "protektoru" proti zemi připájet odpor 10k nebo neonku. Na tom se přepětí "spálí" Tento obvod by měl být co nejblíže ant. vstupu KV přijímače. Další možností je použití VF transformátorů 1:1 třeba minicircuits T1-1. Ani jeho izolační pevnost není nekonečná. 

Něco prodává i zde:https://ea4tx.com/tienda/frontend-limiter/rx-fel/ ale tam dochází k odpojení antény přes relé. Jenže, relé nemají vzdálenost kontaktů dostatečnou a dochází k přeskokům VN.

Pokud neposlouchám, anténu zásadně odpojuji z RXu. 

VY 73! Láďa

Ahoj Jirko,

já určitě nejsem odborník na hromosvody a ochranu před atmosférickým přepětím... na to jsou mnohem větší experti a machři. Pouze se o tuto problematiku v souvislosti s anténami okrajově zajímám. Požadavky na perfektní vlastnosti antény jdou často právě proti požadavkům na perfektní ochranu před bleskem. Úder blesku a všechny jeho optické a zvukové projevy (třeba silné svištění jak od petard těsně před úderem) jsem zažil a viděl na vzdálenost pár metrů a od té doby mám z blesků respekt. Setkal jsem se i s následky zničení elektroniky právě pouze indukcí při blízkém úderu.

Myslím si, že anténa na laminátovém stožáru by měla být také uzemněná, právě kvůli té možnosti indukce atmosférické elektřiny do antény. Tohle se opravdu hodně podceňuje. Podívej se někdy na videa na youtube z Liblic, jak to tam před bouřkou problikává na lanech přes izolátory. Stejně to prý před bouřkou jiskřilo i u tzv. anténních přepínačů u drátových horizontálních a vertikálních přijímacích antén, které používali naši dědové a pradědové. A to je jenom tou indukcí "ze vzduchu".

To jestli anténu uzemnit na vedení hromosvodu anebo samostatným vodičem do základového zemniče, bych se rozhodoval podle situace. V případě oddáleného jímače bych použil samostatné vedení. V případě, že by anténa byla "součástní" hromosvodu, anebo by její stožár byl použit jako jímač samotný, tak určitě pořádně spojit s hromosvodem a do kabelů nasadit přepěťové ochrany. Svod od přepěťových ochran bych pak zavedl až do uzemnění. Žádné připojování na PE, či dokonce PEN v zásuvkách, nebo ekvipotencionálních přípojnicích v rozvaděčích - kvůli rušení.

Na druhou stranu, na spoustě paneláků je dodnes jímač hromosvodu vytvořený jen tyčovou AM anténou, posazenou v bakelitovém izolátoru a přemostěnou jiskřištěm... a také se nic moc neděje a nestává se, že by kvůli tomu nějaký panelák vyhořel. Přitom jsou to ty nejvyšší body ve městech.

Martine, děkuji za hodnotný příspěvek! Pokud by došlo na realizaci, rád se na tebe obhrátím s konzultací:-) Ano, vypadá, že jak píšeš by to mohlo fungovat. Výrobce rotátoru nevím zda pamatoval, spíše bych na to nespoléhal. A teď tedy ještě dotaz - pokud bych využil flexibilní vodič, tak kam ho napojit, přímo na svody hromoasvodu co jdou po hřebenu domu? Já z tohodle důvodu prostě ty antény mám mimo barák, ale rád bych tam něco dal, protože výška je aktuálně větší než stožáru. Sice mám v plánu stavbu nového velkéhjo stožáru, ale než se k tomu dostanu....

A co si myslíš o umístění laminátového stožáru na dům a na něj menší yaginu? Odpadá tím svod masy železa na půdu (nepočítám lí kabel, který bych v případě nutnosti odpojoval....). Pak by možná ani takové anténa uzeměna být nemusela, nebo? Čemu by vadil takovýto "levitující" kus hliníku nad domem? :-)

Pokud jde o příjmové vlastnosti, tak máš asi pravdu, to nepopírám.

Jirko, neber to prosím jako "doměnku" spíš jako takovou "hloupou poznámku". Problematika ochrany před bleskem a atmosférickým přepětím a návrh vhodného řešení je strašně obsáhlá. To není na jeden příspěvek v diskuzi. Jde o to, že směrovou Yagi anténu prostě lehce přiděláš na stožár, který je sám o sobě uzemněný, ničemu (z hlediska příjmu) nevadí, když anténu spojíš s hromosvodem, nebo vedle ní, či nad ní umístíš jímač. Samozřejmě, čím rozsáhlejší používáš anténní systém, tím složitější to je. Ale uzemnění takové anténě už z principu její funkce nevadí, nemá žádný vliv na signál. 

Nevím co používáš za rotátor a jak moc jeho výrobce pamatoval na propoj mezi pohyblivou a statickou částí a jestli to zkoušel na přenos bleskového proudu. Pokud bych něco takového používal, pohyblivou část bych připojil alespoň  pořádně tlustým CYA vodičem, nevím, proč by při jeho dostatečné  délkové rezervě s ním rotátor nemohl pohnout, když otočí se dvěma takto rozměrnými anténami. Statickou část rotátoru bych pospojil na hromosvod a do koaxiálů od antén a i do vedení k rotátoru bych dal přepěťové ochrany - s pospojením a samostatným vedením velkého průřezu přímo na uzemnění. Jako jímač bych při pohyblivém AS používal trubku anténního systému. Při statickém AS bych volil oddálený jímač na izolačních tyčích, je možné použít i speciální vodič s vysokonapěťovou izolací HVI, ale to už je opravdu vyšší dívčí a nad rámec jednoho příspěvku. Upozorňuji, že i v případě oddáleného jímače musí být antény uzemněné. Tedy propoji mezi pohyblivou a statickou částí rotátoru se stejně nevyhneš. Píšu jen podle pár informací, které mám, nevím jak to u Tebe vypadá...

Pokud nepočítám stíněné a uzemněné smyčky, tak ale pořád trvám na tom, že YAGI anténa ze zemní a chrání jednodušeji než antény na AM. Ty dlouhé dráty nízko nad zemí jsou zrádné. Napětí proti zemi, které se do nich může naindukovat při statice a hlavně při blízkém úderu blesku může být obrovské.... tak obrovské, aby to spálilo cívky přijímače, balunu apod. Neřešíme zde jen přímý úder blesku ale i poškození vlivem indukce do dlouhé antény... a čím je ta anténa delší, tím je to kritičtější. Viz můj popis, kde pouhá indukce do 20 m dlouhého UTP kabelu zničila SMD součástky zabezpečovacího zařízení. Drátové a vertikální antény se na potenciál země připojují přes indukčnosti, baluny, přizpůsobovací trafa, kde studený konec primáru je uzemněn apod. ale pořád je to další prvek, který se může zničit, přepálit selhat. Navíc je to prvek, který má nějakou svojí reaktanci a bleskový výboj není jen "obyčejný stejnosměrný proud", je to přechodový jev. 

Oproti tomu Yagi anténu prostě jen uzemníš, podobně, jako tu stíněnou smyčku. Tím jsem to ale nechtěl určitě nijak snižovat, ochrana Yagi antén má také svá specifika.

Ahoj Martine,

jen bych se pozastavil nad tvou domněnkou, že příznivci FM mají situaci značně jednodušší. Používám téměř 4 metrovou anténu Körner 15.12 na rotátoru a nad ní vertikální FM anténu. Jak bys doporučil provést uzemnění takové soustavy v případě umístění na střechu domu? :-) Já jsem na to dosud nepřišel a proto mám tyto antény mimo dům na samostatném stožáru a případně odpojím, ale raději bych je měl na domě, protože je vyšší (výška zadarmo). Na domě mám hromosvody, ale žádný nebude vyšší než antény a pod valivou kouli se zde prostě nedostanu. Tou mám krytou jen parabolu. Oddálený jímač by musel být obrovský. Napadlo mne umístit jímač do této soustavy a s hromosvodem spojit flexibilním hromosvodovým kabelem, ale nevím nevím, zda zvládne otočení o 360 stupňů s rotátorem...

Ještě mám jedno řešení pro málo rozměrné antény a tím by byla laminátová trubka... Rotátor dám pod střechu, anténu nad střechu na trubku a při bouřce odpojit... Ani tuhle soustavu nedostanu pod valivou kouli běžně vysokých jímačů.

Já si naopak myslím, že AM antény jsou co se ochrany proti blesku značně jednodušší (nemyslím tvé vertikální antény, ale loop antény, případně dlouhé dráty nízko nad zemí, EWE, atp.).