Co mne zaujalo v tradičním letním MAGAZÍNU, odlehčenému čtení bez rubrik?
Především článek o anténách SLINKY. Opět jeden vyhrabaný a oprášený starý vynález, který v dané situaci může vyřešit problém, jak v omezeném prostoru pořídit funkční anténu. Slinky je hračka, skákací pružina, tedy dostupný levný polotovar, který stačí přizpůsobit, naladit a použít. Že se antény v podobě pružiny používaly dávno předtím, to pamatuji sám a odzkoušel jsem relikt z šedesátých let. Jak jsem na takový metr a půl dlouhý drát udělal KV spojení, o tom jsem už psal na jiném místě.
Poutavá reportáž o téměř padesát let staré námořní katastrofě Zkáza lodi Wahine ukazuje, jakou roli hrálo rádio v námořní dopravě, to ještě v době klasických komunikací na dlouhých a krátkých vlnách.
Sto roků SSB. Dost mne překvapilo, že sideband je záležitostí tak starou, téměř jako samotné rádio. Jako pamětník ovšem mohu potvrdit, že se tento druh provozu prosazoval zdlouhavě. V šedesátých letech minulého století, kdy jsem pronikal do světa amatérského vysílání, jsem ještě zažil éru, kdy většina stanic v pásmu 40 m vysílala AM a proto jsem je mohl snadno sledovat na elektronkovém rozhlasovém superhetu. Asi o deset let později se situace už prudce změnila ve prospěch SSB a donutila mne postavit k tehdy používanému VEF204 záznějový oscilátor. Asi poslední AM amatérskou stanicí, kterou jsem pravidelně poslouchával kolem roku 1974, byl OK2OX Otto Vlasák z Kroměříže. Stanice tak blízká a silná, že bývala slyšet jako rozhlas.
Recenze SDR přijímače KIWI přináší hlubší poznání přístroje, s nímž se většina z nás mohla seznámit jak prostřednictvím serveru SDR.hu, tak ze zkušebního provozu klubového SDR v Mariánských Lázních. Je dobré si ozřejmit, co všechno KIWI dovede a jak jej optimálně využívat.
V další recenzi na ICOM IC-R8600 máme možnost podrobného seznámení se současnou osvědčenou špičkou firmy ICOM. Než si o něj napíšeme Ježiškovi, měli bychom vědět, co nám takový přístroj dokáže splnit, abychom věděli, do čeho jdeme.
Ohledně průzkumu SES Jak technologie ovlivňují naše televizní chování? musím konstatovat skutečnost, ověřenou z mnoha dalších průzkumů, že i zde jednoznačně patřím k úzké menšině extrémních uživatelů televize. V podstatě jsem na klasické sledování TV rezignoval, i když vybavení DVB-T2 mám k dizpozici. Už před dávnými lety jsem přijal za svůj výklad budoucnosti, že TV bude jen jednou z aplikací internetu. Sledování TV stanic s klasickou programovou nabídkou (zejména s reklamami) považuji za nepřijatelnou násilnost. Výběr si musím sestavovat sám, takže moje televize je pouze v notebooku a v tabletu a musí vysílat co já chci a kdy chci. A žánrově? Ani se neptejte. Třeba veřejnoprávní zpravodajství jsem naposledy sledoval asi před patnácti lety. Nikdy už nechci vidět žádný TV seriál.
Tony Blackburn - 50 let v BBC. Jó, utíká to, když i já pamatuji slavného DJ ještě na moři, než udělali z nejlepšího pytláka hajného. To je totiž vždy ta nejlepší volba.
Dřevěné vysílací věže, zní to na první pohled podivně. Věc mne zaujala už před léty, kdy jsem zkoumal tuto zajímavou éru rádiové historie, jak drátové antény nesly dřevěné věže. Mockrát jsem si říkal, že tu gliwickou bych pro její relativní blízkost měl vidět i s přilehlým muzeem a dosud k tomu nedošlo. Takže beru kalendář ... .
Hamvention Flea Market. A nejen onen trh, ale celá tato Mekka zapadá asi spíše do říše snů. I když člověk nikdy neví. Někdy se my staří domníváme, že už nám ujely všechny vlaky a hele, na osmé koleji stojí ještě jeden, připravený k odjezu. Nastoupit, nenastoupit? Takže naviděnou v Daytonu!
Letní čtení v MAGAZÍNU bývá k neodtržení až do chvíle, než nás manželka odtrhne. Čtěte na půdě jako já, tam ona nechodí.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015