DX.CZ

ČESKOSLOVENSKÝ DX KLUB

Dálkový příjem rozhlasu, televize a služeb

facebook youtube

E-Shop

KošíkKošík je prázdný

Antenní pí článek

11.10.2016 12:36 I Jiří Kaplan

Vrátíme se v čase zpět k technice, kterou by už bylo možné nazvat historickou. Klasický anténní ladicí článek v konfiguraci "PÍ", sloužící k impedančnímu a výkonovému přizpůsobení drátové antény k přijímači.

3_215_1476043321_pic3.jpg
3_215_1476043321_pic3.jpg

Přijímací techniku v posledních desetiletích ovládly  antény buď elektronické, nebo drátové s anténním transformátorem, přizpůsobené pro připojení koaxiálního kabelu. Rovněž dnešní přijímače mívají nízkoimpedanční vstup. Díky jejich  vysoké citlivosti nebývá problém se slabým přijímaným signálem, spíš se potýkáme s rušivým pozadím a u levnějších přijímačů s případnými parazitními signály. Vhodným doplňkem k nim bývá spíš preselektor, přídavný laděný obvod sloužící ke zvýšení selektivity.

Jiná situace ale nastane, pokud budeme poslouchat na klasickou drátovou anténu v přírodě nebo obecně v místě bez rušení a použijeme starší přijímač s klasickým vysokoimpedančním vstupem. Potom často zjistíme, že citlivost těchto přijímačů je řádově horší než u moderních a v některých případech je signál pro ně slabý. V takovém případě je výhodným doplňkem právě anténní "PÍ" článek, který umí optimálně vzájemně přizpůsobit výkonově i impedančně anténu a přijímač.

Ve starší literatuře je návodů na tyto přizpůsobovací články několik, samotné schéma je obdobné. Zde je schéma mého pí- článku:

3_215_1476043321_pic0.png
Schéma

Při pokusu o stavbu ale často v návodech chybí důležité údaje, například podrobnosti o použitých cívkách. Proto jsem stavbu anténního článku pojal jako experiment a zapojení si trochu upravil. Ve starších konstrukcích se totiž počítá výhradně s krátkovlnnými pásmy. Chtěl jsem ale vyzkoušet funkci i pro střední, případně i dlouhé vlny. To znamenalo přidat další sekce cívky s větším počtem závitů.

3_215_1476043321_pic1.jpg
Antenní článek

Ladicí kondenzátory jsou fóliové, sovětské výroby s kapacitou 2x285pF. Obě sekce jsou spojené paralelně. Samozřejmě je možné použít i jakékoli jiné, třeba i vzduchové, pouze se mi to pro tento účel zdálo zbytečné. Přepínač je otočný dvanáctipolohový jednopólový, běžně dostupný v prodejnách s elektronickými součástkami. Cívka má devět sekcí, jednotlivé části mají počty závitů 4 - 6 - 10 - 16 - 25 - 40 - 60 - 100 - 160. Kostru cívky tvoří elektrikářská plastová trubka o průměru 20mm, pro její upevnění posloužily originální držáčky.  Prvních pět sekcí cívky je vinuto válcově, další dvě divoce mezi nízká čela z odřezků trubky a poslední dvě opět divoce mezi  čela z plexiskla. Mezi jednotlivými sekcemi jsou mezery, jejich účelem je zmenšení vzájemného ovlivňovámí nezařazených částí cívky se zapojenými.

3_215_1476043321_pic2.jpg
Pohled shora

Anténní článek jsem zkoušel jak doma s anténou dlouhou cca 25m a uzemněním, tak i na "portable"  s drátovými anténami s délkou 20 - 40m a drátovou protiváhou. Zajímavá je jedna zkušenost - na krátkých vlnách je často výsledek diskutabilní, někdy je ladění anténního článku znát, jindy je celkem jedno jestli tam je nebo není. To může být způsobeno kolísáním impedance drátové antény v závislosti na přijímaném kmitočtu. Někdy si zkrátka anténa a rádio navzájem impedančně "sednou" tak, že přizpůsobení není třeba.  Zato velmi dobré výsledky byly na "delších"  krátkých vlnách a především potom na středních vlnách. Zde vyhověl i doporučovaný způsob ladění - vstupní kondenzátor na straně antény nastavit na minimální kapacitu, výstupní asi na polovinu. Přepínačem se zvolí nejvhodnější odbočka cívky, výstupní kondenzátor se doladí na maximum signálu a poté se maximum pokusíme najít i na vstupním kondenzátoru. Rezonance anténního článku je výrazná a s tím spojené zvýšení úrovně přijímaného signálu také. Rovněž zajímavé byly výsledky s prutovou anténou 4m dlouhou i na krátkých vlnách. Tedy vždy v případě, kdy byla použitá anténa kratší než čtvrt vlny na přijímaném kmitočtu. S krátkou prutovou anténou ovšem ani poté nelze počítat s nějakou zázračnou účinností.

S běžnou drátovou anténou na krátkých vlnách je často vhodné ladit anténní článek opačně - vstupní kondenzátor nastavit přibližně na třetinu kapacity, výstupní na minimum. Poté najít nejvhodnější odbočku, naladit vstupní kondenzátor do rezonance a nakonec zkusit doladění výstupním kondenzátorem.

Popsaný anténní článek je možné naladit od 16m pásma přes celé krátké a střední vlny až po NDB majáky. S nižší účinností lze doladit ještě dlouhovlnný vysílač Topolná na 270kHz. Provedení a odhadnuté počty závitů cívky se tak zdají vyhovující.  Pro použití na dlouhých vlnách by asi bylo nutné doplnit ještě jednu sekci cívky s 250 závity. Konstrukce je zatím prozatimní pokusná "prkénková" , ale díky dobrým výsledkům by si zasloužila definitivní přestavbu do vhodné plastové skříňky.

3_215_1476043321_pic3.jpg
Praktické použití

 

3_215_1476043321_pic3.jpg

3_215_1476043321_pic3.jpg

3_215_1476043321_pic2.jpg

3_215_1476043321_pic2.jpg

3_215_1476043321_pic1.jpg

3_215_1476043321_pic1.jpg

3_215_1476043321_pic0.png

3_215_1476043321_pic0.png

Technika Počet přečtení: 12653

Jméno:

E-mail:

ICQ:

Web:

Komentář:


Antispam: 7 krát deset =

Vložil: Jiří Kaplan

Upravovat na "L" článek snad ani není třeba, při stažení příslušného kondenzátoru na minimální kapacitu vlastně vznikne také. "T" článek jsem nezkoušel, rozdíly, výhody a nevýhody takové konfigurace  nedokážu posoudit.

05.11.2016
Vložil: neregistrovaný uživatel

Velice dobrý článek. Co to upravit aby chodil i jako L článek??? A tak se dala "ohýbat" vysokoimpedanční LW k 50/75 ohmů vstupu.

Diskutabilní je zda L, T, Pí. Doma používám kombinace L a T článků. U T článku je to trochu jinak. Správně naladěný má minimální kapacity. 

Dnes většina výrobců preferuje T články.

Doporučuji čtivo na str.13

http://om6bb.bab.sk/files/HAM%20Kniznica/Zborniky/Ine/Litomysl%20-%201989.PDF

VY 73! Láďa

13.10.2016
Vložil: Václav Dosoudil

Leccos ze zprivatizovaného Svazarmu lze tu a tam levně sehnat, třeba v Holicích a na četných jiných burzách. Nekupte to! A klub pionýrů v záloze asi pořád existuje. Kdo byl jednou zdrogován vůní kalafuny, těžko odvyká ... . Inu dlouhé večery, dílna láká. Nepřivřete si prsty do svěráku!

 

 

 

11.10.2016
Vložil: Antonín Roll

Chválím článek, protože dnes lidi už neumí pořádně bastlit. "Zlatej SVAZARM" a klub pionýrů :-) 

11.10.2016
Vložil: Václav Dosoudil

Věčně zelené téma. Mezi anténu a rádio opravdu něco patří. To, co stále opomíjíme. Připojíme nějaký drát a ono to hraje, to je dobré, necháme to tak. Ono to hraje, daří se příjem silných stanic. Připojíme přizpůsobovací článek, preselektor a ono to hraje stejně, tak k čemu to je? Fungovat to začne na velmi slabých signálech a o ty v DXingu především jde. Šidíme se o zisk, proto jsou třeba antenní jednotky, baluny. U vysílacích antén je to jednoznačné a markantní, u přijímacích spíše skryté téma, ale neprávem opomíjené. Laděné články jsou tak jednoduché, že je zvládne každý, jak ostatně vyplývá z tohoto dobrého návodu.

11.10.2016

Vyhledávání

Nepřehlédněte!

Výroční setkání CSDXC 2017 Veškeré informace o výročním setkání naleznete v tomto článku
ToDo List Sledujte postup prací na novém klubovém webu!
Přístup na klubový SDR přijímač Členové CSDXC mohou využívat klubový SDR přijímač

DX Forum

Jakou anténu pro příjem NDB? >>> Teoreticky zítra jedu vyzkoušet novou lokalitu pro klubový SDR KIWI. Pokud lokalita b ...
22.11.2017 01:06dnes
Jakou anténu pro příjem NDB? >>> Teoreticky zítra jedu vyzkoušet novou lokalitu pro klubový SDR KIWI. Pokud lokalita b ...
21.11.2017 23:44včera
Octagon SX88 >>> Jirko, copak je nového? Jak to funguje?   ...
19.11.2017 14:03

Poslední komentáře

Rádio Patria rozširuje pokrytie >>> K signálu z Rimavské Soboty se rozvinula diskuze na klubové mailové konferenci i mimo ...
13.11.2017
DIPÓLOVÁ LADĚNÁ ANTÉNA 7 – 30 MHz >>> Zkoušel jsem klasickou MLA z koaxu a trubky, vcelku úspěšně i na vysílání. Problém je ...
09.11.2017
Já nechci jet na Hawaii >>> Pěkný článek popisující využití možností poslechu na rádiových vlnách pomocí vzdálený ...
08.11.2017
Připomínka radiové perestrojky >>> Po obědě v práci bez Zákruty, to jsme si nedovedli představit, protože to býval jeden ...
04.11.2017
Připomínka radiové perestrojky >>> Děkuji Jirkovi za pěknou vzpomínku, já jsem tuto dobu sice zažil, ale jen jako mrňous ...
28.10.2017

Bazar

Prodám 14 prvkovou anténu K6-12 DAB včetně nízkoš (PRODÁM: Antény) Prodám pro příjem digitálního rozhlasu DAB, anténu 14prvků  k5-12kanál výrobce Vaten zisk 10-12dB k ... Detail inzerátu
PHILIPS D 2935 (PRODÁM: Přijímače) Velmi zachovalý RX jak nový cena2900kč dokumentaci v el formě mohu zaslat nejlépe osobní odběr ... Detail inzerátu
TECSUN PL-600 (PRODÁM: Přijímače) Zcela nové známé přijímače TECSUN PL-600 pro příjem signálů od 150kHz do 30MHz bez mezer se SSB demo ... Detail inzerátu
TEN-TEC RX-340 (PRODÁM: Přijímače) Výhodná koupě Prodám US military přijímač, stále ve výrobě (od 2000), koupen v DD-amtek 2009, rack ... Detail inzerátu

Reklama

Radio 1 Logo

Centrální adresa klubu, sídlo klubu:

Československý DX klub

Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín 

E-mail: mail(at)dx.cz

Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku

Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz

Plné zobrazeníI Mobilní verze

(c) Československý DX klub 2015

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.O cookies Rozumím