Další známé rádio končí na středních vlnách. Tentokrát se jedná o anglickou komerční stanici Absolute Radio na frekvenci 1215 kHz. Na této frekvenci jen už je jen informační smyčka, že stanice na středních vlnách končí. Brzy tedy zmizí další "maják" na středních vlnách.

DWD používá novou frekvenci 15987 kHz pro FAX (F1B) 120/576, asi Pinneberg.

No tak není nic lepšího, než si večer sednout k rádiu a poslouchat "RTV du Mali".

Už se nějakou dobu zamýšlím nad tím, jak by asi měl asi vypadat přijímač "nové generace". Přijímač kombinující moderní technologii a ovládání klasického přijímače bez použití výpočetního výkonu externího počítače. SDR technologie totiž způsobila v přijímací technice revoluci a umožnila komfortní funkce o kterých se posluchačům, DXerům všech pásem vůbec nesnilo. Tím pádem se ovšem výrazně zvýšily nároky posluchačů na přijímače obecně. V tomto směru se někteří výrobci snaží jít s dobou, ale nechají si za to slušně zaplatit a jiní se snaží prodat zbastlené železo a narychlo spíchnutý software pod bývalou vlajkou profesionality. Třetí variantou je úporné přesvědčování výrobců levné východní techniky začínajících nebo méně zkušených posluchačů o tom, že i levný hardware je naprosto dostačující, že mnohé důležité funkce nepotřebují a pro dobré výsledky stačí, když si doma upravíte přijímací podmínky. Firma ICOM šla v tomto směru cestou první, vyvíjí a integruje SDR technologie do svých radiostanic a komunikačních přijímačů, ale nedělá to rozhodně zadarmo. Proto, když v roce 2017 představila nového nástupce legendárního VKV komunikačního přijímače IC-R8500 s označením ICOM IC-R8600, bylo všem jasné, že to bude hodně zajímavý počin.

Nevím tedy, zda bych rychlostní komunikaci označil jako dálnici, ale když už jede z Liberce i rádio dálnice, tak asi jo. Co je ovšem zajímavé, že není přesně jasné odkud vlastně vysílá. Podle jednoho zdroje je to Liberec Doubí, podle druhého je to -Hanychov. Podle síly signálu tady v Jablonci bych to tipnul spíš na ten Hanychov, protože tam odtud jede už rádio na 106,1 a je tu stejně. Doubí je podle mne vůči Jablonci spíš v údolí, kdežto horní Hanychov sem v podstatě vidí.

Zapátrám osobně, kde to vlastně je až pojedu okolo. 

PS: doplňuji základní informaci Rádio dánice Liberec : 103,3 MHz

PSS: RDS "DALNICE" PID 2318 "Vase dalnicni radio"

Lepší podmínky šíření na středních vlnách mne “donutily” udělat jednoduchý test, jak si poradí s DX příjmem přijímače, které nejsou pro příjem středních vln přímo určené a jsou jen doplňkem při porovnání s Excalibrem. Pro krátký test jsem si vybral Libyi na 677.5 kHz, která byla v tu dobu celkem dobře slyšet, ale byl z obou stran rušená stanicemi. Výsledek byl celkem zajímavý. Nejprve jsem zkoušel to, zda jste schopni tento slabý DX příjem zachytit během běžného prolaďování pásma a pak, jak si každý přijímač poradí s tím rušením z obou stran pásma.

Na testování jsem použil Icom R1500 (100 kHz - 3,3 GHz) a AOR AR DV-1 (100 kHz - 1,6 GHz) a pro srovnání samozřejmě Excalibur G31DDC (0 - 60 MHz). Pro doplnění dodám, že Icom je čistě analogový přijímač, AOR je napůl SDR (do 18 MHz zpracovává pásmo SDR) a Winrádio je čistokrevný SDR přijímač. Jako anténa byla použita klasická magnetická Crossed Loop dle LZ1AQ. 

Abych nezdržoval omáčkou, vezmu to zkrátka tak, jak to je.

 S přijímačem AOR AR-DV1 v podstatě nemáte šanci při běžném proladění pásma zachytit takovou slabou stanici, jen když víte, že tam je, je možné použít některé vychytávky typu synchrodetektor, redukci šumu či velmi účinný Notch filtr. S touto výbavou je možné po nějaké chvíli vytáhnout z rušení stanici na rozumnou úroveň srozumitelnosti. 

Velmi mne překvapil Icom R1500. Nejen, že během proladění pásma ihned zjistíte, že vedle silnější stanice vysílá i něco slabého, ale odladěním od základního rastru bylo stanici i celkem dobře rozumnět. Když jsem nakonec použil SSB a 3 kHz filtr, byl poslech velmi stabilní i celkem minimálně rušený a to jsem nemusel ani použít integrovaný PassBand tuning, který je bohužel skryt někde v menu nastavení přijímače, protože to není funkce, která by byla pro tento VKV přijímač podstatná. Přivítal jsem i velmi příjemný přednes na sluchátka, kde nechyběly v případě AM modulace basy a celková úroveň šumu byla nižší a mnohem příjemnější, než tomu tak je u SDR přijímačů. Analog je analog.

Když jsem pro porovnání zapnul na chvíli Winrádio, tam to samozřejmě bylo úplně o něčem jiném. První pohled do spektra okamžitě odhalil slabou stanici, několik kliků a posunů myší po obrazovce a stanice hrála krásně prosta rušení. To je přijímač a softwarové vybavení, které je na DXing určené. 

Tento malý test mě opět přesvědči o tom, že ne každý VKV přijímač musí být nutně na spodních pásmech nepoužitelný a ne každý SDR přijímač zpracující spodní pásma je vhodný na DXing. Myslím, že firma Icom se svojí řadou přijímačů 1500/2500 udělala výborný kus práce, když do malé krabičky naskládala jak špičkový VKV přijímač, tak i použitelný na spodní pásma. Škoda, že na tuto řadu přijímačů už nenavázala. 

DX Camp Leština, který se konal o prodlouženém víkendu, byl pro mne velmi zajímavý a důležitý tím, že jsem si vyzkoušel kříženou smyčkovou anténu v méně zarušeném prostředí, než je obvyklé a chtěl jsem především vyzkoušet, zda je na tuto aktivní anténu možné zachytit i vzácnější majáky. V lidských silách samozřejmě není možné zachytit a katalogovat všechny NDB, které byly v tu dobu slyšet v reálném čase. Na to jsem si připravil pár "špeků" po kterých jsem se díval a zbytek pásma jsem si nahrál pro následující analýzu. 

Nahrávání nebylo tak jednoduché, jelikož Winradio sice disponuje možností nahrávat spektrum až do šířky 2 MHz, ale s nepoužitelným rozlišením vodopádu v řádech desítek hertzů. Aby bylo možné spolehlivě číst NDB vzdálených od sebe několik Hertzů, je nutné mít k dispozici co nejvyšší rozlišení. To je možné pouze, pokud nahráváte spektrum se šířkou pásma 20 kHz. V pásmu NDB je to poměrně hodně, ale i tak je potřeba nahrávat nějakých 13 segmentů pásma (260-520 KHz). Navíc díky možnosti přepínání směrů příjmu je nutné to samé pásmo nahrávat dvakrát. Zvolil jsem variantu, kdy jsem pásmo NDB nahrával dvakrát (aby bylo možné porovnat i změnu podmínek šíření) a to kolem 11 večer a pak ve 3 hodiny ráno.

V mobiním telefonu jsem našel nějaké fotky, které jsem udělal během VyrSetu a jedna z nich je velmi vhodná jako pozadí pod windows - rozměry FullHD. Kopírajt se naní nevztahuje, takže si ji klidně stáhněte, máte-li pocit, že by se vám hodila ;-)

Tak jsem se zaobíral myšlenkou, zda je lepší přijímač KV nebo VKV s KV konvertorem. K dispozici mám naštěstí jak přijímač, který má k dispozici separátní vstupy pro obě pásma, tak celkem povedený aktivní konvertor SpyVerter. Jako anténu jsem použil takovou náhražkovou CB anténu podepřenou předzesilovačem RHE100. Výsledk jsem tak nějak předpokládal, že bude zhruba stejný, na stejnou anténu bych měl teoreticky slyšet stejné stanice stejně. Docela mne překvapilo, že to není pravda. Stanice sice uslyšíte de facto stejné, ale v jiné kvalitě s tím, že mnohem lépe s použitím SpyVerteru.

Vlastu Kubíčka jsem osobně neznal, ale jeho mailové smrště na téma "střední vlny" určitě nikdy nezapomenu. Každý DXer má svoje vlastní představy o možnosti v příjmu a pokud mu to vyhovuje, tak jen houšť. Fakt je ten, že se zaobírám poslechem především profi VKV pásem a tak jsou tato spodní pásma pro mne okrajová záležitost. Tím ovšem nechci říci, že bych neměl přijímač, který by tato pásma nezvládal, horší je to s anténním vybavením. Sem tam po přečtení mailových konferencí jsem se ovšem donutil, že jsem si realizoval dočasné antény (typu MiniWhip nebo drát podepřený zesilovačem) a semtam jsem si k tomu sednul a zaposlouchal jsem se do rozhlasových vysílání plných ruchů, šumů a jiných kouzelných efektů, které můžete slyšet jen na dlouhých, středních a krátkých vlnách.